Machu Picchu (v kečuánštině Stará hora) patří na seznam památek UNESCO od roku 1983. Město založil vládce incké říše Pachacútec kolem roku 1450 na hřebenu mezi dvěma horami asi 80 kilometrů od Cuska.

Dokonale opracované kameny

Komplex chrámů a terasovitých zahrad byl postaven z přesně opracovaných kamenů bez použití pojiva v nadmořské výšce 2300 metrů. Podle legendy bylo přesnosti dosaženo pomocí magické rostliny, jejíž listy uměly kameny podle potřeby spojit.

Město je tvořeno sítí ulic spojujících domy a terasy, které Inkové vytesali přímo do skály. Většina lidí bydlela ve skromných příbytcích. Byli skvělí stavební inženýři, ve městech stavěli pokročilé vodovodní a kanalizační systémy. Voda byla sváděna od vrcholku hor pomocí kanálu.

Machu Picchu má nezaměnitelnou atmosféru.

Machu Picchu má nezaměnitelnou atmosféru.

FOTO: fotobanka Profimedia

Asi o sto let později, v době příchodu španělských dobyvatelů, bylo město opuštěno. Až roku 1911 ho objevil Hiram Bingham, který původně hledal Vilcabambu, poslední útočiště Inků.

Machu Picchu má dokonalou strategickou pozici a je prakticky nedobytné. Ve dvou stech domech žilo asi tisíc lidí. Obyvatelé na zemědělských terasách chovali dobytek a pěstovali plody. Z dosud neznámých důvodů pak museli Inkové město potají opustit. Zůstaly po nich jen hroby s mumiemi, které se nacházejí v amerických muzeích. Bingham zde nenašel zbraně ani zlato.

Jednokolejka pro turisty

Turisté se dostávají do města pomocí železnice, která zdolává serpentinami strmý svah, cestující se mohou kochat nezapomenutelným výhledem na zasněžené vrcholy Nubo Salkantay (6271 m) a Nubo Media Luna (5527 m). Tři tisícovky schodů vedou všemi náměstími, terasami, svatyněmi, obytnými budovami a observatoří.

Machu Picchu zůstává stále velkou záhadou pro archeology. Hypotézy jsou různé, ale otázky a nejasnosti zatím nejsou vysvětleny. Jaký význam mělo Machu Picchu? Kdo zde žil? Proč ho jeho obyvatelé opustili?