Co vznik takové sbírky, jakou teď představujete v Jízdárně Pražského hradu, obnáší?

Začalo to skromně, v antikvariátech, kde jsem nacházel báječné abstraktní obálky na knihách, které tu v 60. letech vycházely, a zjistil jsem, že je dělali umělci, kteří jsou tady nejvíc cenění - Balcar, Kotík, Sekal a další -, a došel jsem k tomu, že se na tom dá stavět, pokračovat dál. Ale nevěděl jsem, jestli si to budu moci dovolit. Bylo mi jasné, že nikdy nebudu mít tolik peněz, abych umělecká díla mohl kupovat tak, abych jimi potvrdil závažnost těch obálek. Nakonec jsem ale zjistil, že to jinak nejde, a investoval jsem do toho veškerou energii a veškeré prostředky. Před těmi sedmi lety, kdy jsem s tím začal, to ještě bylo docela možné. Také proto, že i sami umělci mi vycházeli vstříc.

Sbírku i výstavu stavíte na knižních obálkách. To je považujete opravdu za tak silný fenomén?

Knižní kultura tady má tradici. Zabýval jsem se tím už v 80. letech, v roce 1990 jsem vydal v Německu knihu o české avantgardě 20. a 30. let a díky ní se dnes ve světě ví, co tu bylo uděláno. Do té doby to nikdo neznal. Když jsem narazil na to, že se to v 60. letech jakoby opakovalo, nepřekvapilo mne to, ale řekl jsem si, že se tomu musím věnovat. Protože jestli tu bylo něco tehdy dáno z výtvarného umění světu, tak to byla právě knižní obálka, knižní kultura. Ne malba nebo sochy, to je pár jednotlivců trochu ve světě známých. Česká knižní obálka 20. a 30. let je dnes světoznámá. A já si myslím, že totéž bude platit o knižní obálce 60. let.

O volné české tvorbě z 60. let se ve světě podle vás moc neví? Znamená to, že teprve čeká na objevení?

Na objevení čeká celý východní blok. Někteří umělci se zúčastnili několika výstav, ale to je všechno. V Evropě, hlavně v německém kontextu, jsou sice dneska známí třeba Sýkora nebo Kolář, ale všichni na skutečné objevení teprve čekají.

Jaké máte se svou sbírkou plány?

Po expozicích tady bude vystavena v mnichovské Pinakotéce. To je zatím její poslední chystané předvedení, ale jsem optimista a myslím si, že ta výstava je dost zajímavá na to, aby se ukázala i v jiných německých městech - Němci jsou zvědaví. Mám také v úmyslu letět do USA a ukázat ji některým muzeím a doufám, že se mi podaří ji tam dostat. Kniha vyšla také v německé a anglické verzi, takže je připravená i dobrá propagace. A až ta cesta bude ukončena, nevím, jestli to bude za dvacet či pětadvacet let, tak bych byl rád, aby se celá sbírka dostala do nějakého dobrého muzea. Je mi celkem jedno, kde ve světě to bude, hlavně aby to bylo dobré muzeum.

Výstava bude v Jízdárně Pražského hradu otevřena do 25. května, od června do září bude instalována v Moravské galerii v Brně a od října do konce ledna 2004 v Muzeu umění v Olomouci.