Článek
Miroslav Šlouf byl v posledních týdnech v nemocnici. Měl hned několik zdravotních problémů, podle médií se jeho stav výrazně zhoršil v posledních měsících. Už několik let se neúčastnil veřejného života. Byl rozvedený, má syna a dceru.
Naposled bylo o Šloufovi nejvíce slyšet v souvislosti s návratem současného prezidenta Miloše Zemana do aktivní politiky. Někdejší Zemanův poradce se v roce 2013 výrazně přičinil k jeho zvolení na Hrad. Zeman se však ke kontroverznímu poradci v kampani nehlásil.
Šlouf po zvolení Zemana prezidentem řekl, že mu pomáhal s předvolební kampaní. Zkoušel prý například vyjednat podporu u KSČM, ODS i KDU-ČSL. Rovněž řekl, že je připraven Zemanovi radit i při výkonu prezidentské funkce, pokud si to bude přát. Zeman poté v ČT uvedl, že Šlouf nemluvil pravdu.
Krátce poté jejich přátelství skončilo. V roce 2014 Šlouf vydal knihu politických vzpomínek Jak se dobývá Hrad. „Velmi zvolna, hodně pomalu jsem přicházel na to, že vlastně spolupracuji se dvěma Zemany - s jedním úžasným člověkem, skvělým kamarádem a vynikajícím politikem a s druhým, nerudným, domýšlivým ješitou, úplně ztrácejícím empatii i diplomacii," uvedl. [celá zpráva]
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci na zprávu o Šloufově smrti uvedl, že Zeman pošle na pohřeb květiny. „Pan prezident na pohřeb Miroslava Šloufa, který dnes skonal, zašle smuteční kytičku,” napsal.
Zemanovi pomáhal i dříve
Šlouf působil od poloviny 70. let v KSČ, ze strany vystoupil v létě 1991. V době komunismu byl ve vedení Socialistického svazu mládeže (SSM). V roce 1981 byl zvolen poslancem České národní rady (ČNR), ve funkci působil do roku 1992. Mezi únorem a červnem 1990 byl místopředsedou ČNR.
Později se stal členem sociální demokracie a Zemanovým poradcem. Stál i za některými volebními úspěchy Zemana - před volbami v roce 1996 přišel třeba s nápadem na úspěšný předvolební autobus Zemák.
Miroslav Šlouf a Miloš Zeman na fotografii z roku 2000
Počátkem roku 2008 byl jedním ze zakladatelů sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si stanovilo za cíl vrátit Zemana do politického života. Později stál za vznikem Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ).
V září 2013 schválila pražská SPOZ Šloufa do čela kandidátky strany do předčasných sněmovních voleb. Předsednictvo jej ale vyškrtlo a nahradilo tehdejším ministrem dopravy v demisi Zdeňkem Žákem.
Kontroverzní kauzy
Šloufovo jméno figurovalo v minulosti v několika kontroverzních kauzách, připustil třeba kontakty se zavražděným podnikatelem Františkem Mrázkem. V roce 2007 Jiří Paroubek naznačil, že jako prostředník expředsedy ČSSD Zemana sehrál výraznou roli v ovlivňování bývalých poslanců ČSSD Michala Pohanky a Miloše Melčáka, aby podpořili koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS).
Spojován byl také s kauzou Olovo, tedy dokumentem, který vznikl v okruhu poradců premiéra Zemana (kterým Šlouf šéfoval) a který obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Šloufův podíl na kauze se neprokázal.
V roce 2000 se objevila informace, že Šlouf měl údajně snahu ovlivňovat personální rozhodnutí v policii. V březnu 2000 MF Dnes napsala, že tehdejší prezident Václav Havel měl obavu, že se snaží destabilizovat elitní policejní složky.
Podle tisku měl Šlouf v roce 2006 podezřelé telefonáty kolem kauzy biolíh s tehdejším policejním prezidentem Vladislavem Husákem; média spekulovala i o Šloufově roli v kauze údajné korupce při jednání o koupi stíhaček Jas-39 Gripen.