Dva vykutálení a neohrožení hrdinové ze staré Galie vyšli poprvé 29. října 1959 v časopise Pilote z pera Reného Goscinnyho a Alberta Uderza. Animovaný moloch přesto vaří další a další příběhy a nutno přiznat, že ten poslední kreslený film Asterix a Vikingové je už nastavovanou luxusní kaší - za 22 miliónů eur (620 miliónů korun).

Zápletka se točí kolem toho, že do vesnice v Galii, kde se Asterix a Obelix ze sportu perou s Římany, přijel Zničehonix. Je to synovec samotného krále a oba naši staří známí dostanou za úkol, aby z něj udělali pravého muže. Jenže nic není těžšího než vytrénovat nafoukaného městského hejska, rozmazleného discofila, poseroutku a pařícího hiphopera, aby se stal hrdinou a válečníkem.

Vše se zkomplikuje, když do Galie vtrhnou mohutní a krvežízniví Vikingové, kteří kupodivu věří, že pokud najdou správného strašpytla, naučí se od něj létat. A tedy Zničehonixe odvezou do kraje ledu a sněhu. Příběh je hloupý jako ti kreslení Vikingové a humor je cílený pro celou rodinu a hlavně malé děti. Divák je ale odsouzen se nudit, pokud mu není méně než devět let. Samozřejmě nechybí trendová muzika, milostný příběh mezi kreslenými sotva teenagery a nějaké ty karamboly a animované rány pěstí, které mají tu výhodu, že soupeře vystřelí až málem na měsíc.

Dojde i na finální souboj o život (a nevěstu) s vikingským mastodontem, který má mozek i svaly Terminátora. Naopak obdivovat lze především barevné ladění neuvěřitelně propracovaných scenérií, groteskní hektičnost a nadsázku pohybů a klasickou, nostalgickou výtvarnou stylizaci. Ale když se to vezme kolem a kolem, bez malých dětí nemá cenu na film chodit.

Asterix a Vikingové Francie, Dánsko (2006), 78 min. Režie: Stefan Fjeldmark, hudba: Claus Lynge. V českém znění: Pavel Trávníček, Ota Jirák, Lucie Vondráčková, Filip Švarc.