Hlavní obsah

Zívání nemusí být pokaždé jen příznakem únavy

Novinky, bok

Zná to snad každý, kdo byl někdy unavený nebo příliš ospalý. Najednou vás přepadne zívání a vy prostě nemůžete přestat. I když se zívání vždy považovalo za jednoznačnou známku únavy, vědci nyní přišli i s jiným vysvětlením. Náš mozek totiž může být "přehřátý" a zíváním se jednoduše ochlazuje.

Foto: Profimedia.cz

Zívání nemusí nutně znamenat, že jsme unavení. Můžete to být jen reakce na přehřátí mozku.

Článek

I když to zní vcelku nepřesvědčivě, vědci z Princetonské univerzity si stojí za svým. Hluboké zívnutí podle nich reguluje teplotu mozku a skutečně tak zabraňuje jeho nadměrnému přehřívání.

Profesor Gallup a jeho tým z Tusconu v Arizoně provedli během místní tuhé zimy krátký pokus u 80 náhodných chodců. Ukázali jim obrázky zívajících lidí a zjišťovali, u kolika dotázaných se zívání také projeví. Stejný pokus pak provedli v letním období při vyšších teplotách.

Z výsledků vyplynula zajímavá informace - více než polovina účastníků v zimě při sledování obrázků také zívala, přičemž v létě to byla pouze necelá čtvrtina. I když to na první pohled odporuje logice, z výsledků usoudili, že zívání vskutku ochlazuje mozek. Kdo by si ale chtěl chladit mozek v zimě?

Zívání nepotlačujte

"Téměř 40 procent účastníků (v zimě i v létě) zívalo nejvíce během prvních pěti minut, kdy byli venku. Po této době klesl počet zívajících v létě na méně než deset procent, v zimě počet zívajících naopak stoupl," vysvětlil Gallup.

"I když je to stále nelogické, podle naší teorie zívání ochlazuje mozek přes jakýsi výměník tepla s chladičem vzduchu, který nasáváme během zívání," dodal.

To ale pořád nevysvětluje, proč je potřeba více chladit mozek právě v zimě. Podle jedné z nepodložených teorií je to možná proto, že v zimě je velký rozdíl mezi naší tělesnou teplotou a teplotou okolního vzduchu. Tělo se proto více zahřívá ve snaze tento rozdíl co nejvíce vyrovnat, čímž se prý více zahřívá i mozek. Pokud pak dosáhne určité "teploty", ve snaze ochladit se a vyrovnat se tak více okolní teplotě, nás nutí k zívání. V letním období i při vysokých teplotách není rozdíl mezi těmito teplotami tak znatelný, a proto lidé zívají méně.

Ať už je to ale s podstatou zívání jakkoli, pokud to jde, neměli bychom ho potlačovat. Podle názoru odborníků i lékařů udržuje rovnováhu mnoha systémů v těle, jako jsou například žvýkací svaly, uvolňuje také oblast lebky.

Zívající teorie
Zívání je často nakažlivý a nedobrovolný stav, který dodnes vědci ještě zcela nedokážou vysvětlit.
Všeobecně se má za to, že když jsme unavení nebo ospalí, naše dýchání je povrchnější. To znamená, že tělo má méně kyslíku, pomocí zívání se nám krev více okysličuje.
Zívání bylo prokázáno už u lidského plodu ve stáří 11 týdnů.
Podle studie z roku 2010 nejsou autisté a děti do čtyř let věku ovlivnitelní nakažlivým zíváním.
Podle vědců je zívání něco jako evoluční nástroj, kterým dáváme najevo schopnost empatie uvnitř sociální skupiny.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám