Článek
Lékaři doporučují pít minimálně tři litry tekutin denně, zejména minerálky, protože běžná voda neobsahuje tolik minerálů a právě ty v horku lidé ztrácejí. "Mezi nimi i sůl, kterou vylučujeme potem," říká Jelínek s tím, že "pokud nebudeme hodně pít, dehydratace organismu je velká a z ní jsou svalové křeče, srdeční arytmie a jiné potíže."
Zdravému člověku nevadí, když si například zeleninu přisolí, a tím sůl do těla doplní. Pít bychom měli v kratších intervalech, i když nemáme žízeň.
Před pitím ledových nápojů alůe varuje. "Jestliže se v horku napijeme ledového nápoje, tak je to nejlepší cesta k angíně," varuje praktický lékař z Prahy Jan Jelínek, který je místopředsedou Sdružení praktických lékařů. "Ledový nápoj ve vedru je nesmysl."
V horku, pokud musíme ven, je třeba se chránit čepicí nebo i kapesníkem na hlavě. Jinak může dojít k úpalu a z něho pak vzniká průjem, zvracení a další problémy.
Opalování škodí
Cílené opalování nedoporučuje přednostka dermatovenerologické kliniky pražské Fakultní Nemocnice Bulovka profesorka Jana Hercogová. "Může vzniknout rakovinový kožní nádor melanom, který je smrtelný."
Kardiaci a lidé s nemocnými cévami nebo lidé s vysokým krevním tlakem by se neměli v horkých dnech přemáhat, nedělat nic s rukama nad hlavou, nosit lehké vzdušné oblečení a nekonzumovat těžká jídla. Radí to kardiolog pražské Nemocnice Na Homolce Petr Niederle, .
Do vody až po osmělení
Do vody bychom měli vstupovat až po nejméně dvouminutovém osmělení. Začít se má od nohou a postupovat směrem k srdci, omývání vodou, do které chceme vstoupit. " Bez osmělení může dojít k zástavě srdce a k následnému utonutí," říká Niederle.
Jeho kolega ze stejné nemocnice doktor Jiří Chrobok, známý český neurochirurg, zase tvrdí, že skoky do vody často vedou k úrazům páteře. "Následkem může být doživotní ochrnutí, v horším případě i smrt," varuje doktor Chrobok.
Klimatizace: o 5 stupňů méně, než je venku
Klimatizace, která v horkých dnech v místnostech a autech běží naplno, může být zdraví škodlivá. Podle hlavního hygienika republiky Michaela Víta by měla být nastavena maximálně na teplotu o pět stupňů nižší, než je venkovní teplota. Tělo potom nezažívá při přechodu v klimatizované místnosti ven tak velký šok.
Také větráky zapnuté naplno škodí. Způsobují zánět spojivek, vysušování pokožky a dýchací potíže.