Článek
Molekula MIC-1 se vytváří v rakovinných nádorech a váže se na receptory, které vysílají do mozku informaci, že tělo nemá hlad. Australským vědcům se však podařilo prokázat, že při aplikaci protilátky proti MIC-1 se pocit hladu vrací.
"Díky tomuto výzkumu lépe chápeme, jak funguje ta část mozku, která reguluje pocit hladu," říká Herbert Herzog z Garvanova institutu v Sydney. Podle něj by měla aplikace protilátky proti MIC-1 v blízké budoucnosti zabránit dramatickým ztrátám váhy u pacientů v pokročilém stadiu rakoviny.
Při testování MIC-1 na obézních myších se také prokázalo, že tyto myši méně jedly a rychle ztrácely váhu. "Když jsme myším aplikovali MIC-1, přestaly jíst. To naznačuje, že by mohlo být možné využít tuto látku i pro léčbu chronicky obézních lidí," říká Sam Breit, další z vědců provádějících výzkum.
Tým vědců se nyní snaží vyvinout verzi protilátky proti MIC-1, kterou bude možné podávat lidem. Vědci očekávají, že první klinické testy by mohly být provedeny v několika nejbližších letech.