Vášně kolem prasečí chřipky

Mnozí z nich poukazují i na to, že nemoc, která u naprosté většiny zdravých lidí probíhá v lehčí nebo stejné formě jako běžná chřipka, může mít naopak vážnější průběh, pokud vakcínu dostane člověk už infikovaný. Tuto situaci nelze samozřejmě vyloučit. Výrobce dodal vakcíny se zpožděním, a lékaři proto začínají s očkováním ve chvíli, kdy se epidemie této vysoce nakažlivé chřipky už rozběhla.

Rozruch vzbudily i nečekané alergické reakce, které potrápily některé z očkovaných v Kanadě. Zastánci vakcinace poukazují na to, že šlo o problémy jedné šarže vakcíny Arepandrix. Kanada 172 000 dávek očkovací látky okamžitě stáhla a zkoumá příčiny těchto reakcí.

První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr zdůrazňuje, že u vakcín, kterými lékaři v Evropě naočkovali zhruba pět miliónů lidí, se zatím neobjevily žádné masové a vážné vedlejší účinky. Ve Švédsku dostalo vakcínu na začátku listopadu 1 400 000 Švédů a lékaři tam zaznamenali jen 200 případů výraznějších vedlejších účinků. Jde o podobná čísla jako u očkování proti sezónní chřipce.

Studie, které detailněji mapují bezpečnostní profil nové vakcíny, přesto pokračují. Výrobce u nás používané vakcíny Pandemrix, společnost GlaxoSmithKline, se snaží zklidnit situaci i tím, že zřídil informační linku speciálně pro lékaře ( 844 606 607 ). Mohou na ní probrat s odborníkem své dotazy i pochyby. Situace se totiž dostala do absurdní polohy. Spousta lidí se začala bát vakcíny více než prasečí chřipky.

„Šíří se rychle, ale probíhá většinou mírně,“ řekl o ní v září prof. MUDr. Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti. Na konci listopadu varoval, že podle posledních analýz má závažnější průběh a více mrtvých než ta sezónní. Odborníci zaznamenali i mutace viru. Zatím se neukázaly být nebezpečné.

Pokud jde o zpožděnou dodávku vakcín, Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku, vysvětluje, že ta prasečí bude probíhat podle všeho ve vlnách. Očkování pak bude chránit lidi při dalších vlnách nemoci. I ostatní státy pokračují v očkování během narůstající epidemie. Ta prý může trvat 4 měsíce, ale také rok a půl.

„Pandemie nikdy neskončí jednou vlnou,“ zdůrazňuje profesor Prymula. „Druhá vlna bývá závažnější a já předpokládám, že těch vln bude několik.“

Ve Francii, kde lidé přijímali očkovací kampaň podobně jako u nás, včetně odmítavé reakce spousty lékařů, začal růst počet obětí. A očkovací střediska zažila rostoucí návaly lidí. V Lyonu dokonce došlo ve frontě k potyčce a musela zasáhnout policie.

Ohroženou skupinou jsou těhotné. Gravidita je zátěží. Proto u nich může mít nemoc těžší průběh. Podle odborníků je ohrožuje 10 až 20krát více než běžnou populaci, Odborníci jim doporučují, aby si ve druhé třetině gravidity nechaly píchnout vakcínu. Druhou ohroženou skupinou jsou obézní. Mívají problémy s dýcháním.

Dramatickými komplikacemi hrozí prasečí chřipka především u lidí s těžce narušenou imunitou, pacientů s pokročilou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), vážnou chronickou bronchitidou a těžkým astmatem apod.

Ale také u kardiaků, diabetiků, těžce obézních ve špatném zdravotním stavu a u seniorů, kteří zápasí s řadou nemocí. To je podobné jako u sezónní chřipky.

Prakticky všichni lidé, kteří v ČR zemřeli, měli závažné srdečně-cévní onemocnění nebo onemocnění plic a nebo jiné závažné potíže.

Jak se prasečí chřipce nejlépe ubránit? Rouškami, navrhovali lidem jejich výrobci. Zkušenosti z Mexika ale ukazují, že klasická rouška to dokáže jen omezeně. Po dvou hodinách zvlhne a přestane plnit svou funkci. Navíc u ní snadno dojde k druhotné nákaze. Při manipulací s ní nebo při nedokonalé hygieně.

Jeden z výrobců proto přišel s rouškou, která obsahuje speciální antivirovou vrstvu. Viry, které na ni dopadnou, zlikviduje. Ochranná vrstva funguje 24 hodin. Je to nesporně užitečná pomůcka, ale vyžaduje, aby se člověk dostatečně chránil před druhotným infikováním, třeba prostřednictvím pečlivě umytých rukou apod.

Antivirotika, jako jsou tamiflu, relenza nebo viregyt, dokážou různými mechanismy bránit množení viru. „Pokud by je někdo chtěl užívat preventivně proti prasečí chřipce, musel by začít už někdy v létě, a to dost dobře nejde,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.

„Preventivní účinek mohou mít při klasické chřipkové epidemii, která trvá zhruba 8 týdnů.

„Umí to však pouze při dlouhodobém užívání, za minimum lze považovat asi tři týdny,“ říká profesor Beran. „Navíc ji zvyšují jen do určité míry a hlavně nespecificky, tedy necíleně. To je důvod, proč nám sice mohou pomoct, ale je to pomoc omezená. Na rozdíl od vakcín, které zvyšují hladiny protilátek velmi cíleně proti konkrétní chorobě. Proto jsou tak účinné.“

S výsledky zajímavého výzkumu seznámil novináře prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc., přednosta Farmakologického ústavu 2. LF UK. Snažil se jim smírně humornou nadsázkou vysvětlit: Proč muži trpí při chřipce a nachlazení více než ženy.

Odborníci totiž zjistili, že často užívají nedostatečné dávky paracetamolu. Hlavní příčinou je nadváha a obezita. Nadměrnou hmotnost má 52 % dospělých.

U paracetamolu je nutné počítat s 10–15 mg na kilogram. Zjednodušeně řečeno to znamená, že by si muži nad 70 kg měli vzít místo jedné pilulky 500 mg paracetamolu tabletky dvě. Pak budou potíže s chřipkou lépe zvládat.

Víc se o chřipce a o tom, jak se jí bránit, dozvíte na internetových adresách www.chripka.cz a www.jaknachripku.cz Pokud jde o prasečí chřipku, je možné kdykoliv zavolat na telefonní číslo 737 689 035 . Poradí vám proškolený odborník.