Touha po perfektním životě dohání ženy k depresím

Až čtvrtině žen v západní civilizaci hrozí, že v určitém okamžiku v roce upadnou do deprese. Toto alarmující číslo je desetkrát vyšší, než v roce 1945, a to i přestože se dnešní ženy mají mnohem lépe, než dřív.

Podle vědeckých výzkumů za depresi může především chemická nerovnováha v mozku. Ale již není plně známo, co tuto nerovnováhu způsobuje.

"Za depresi nemůžou pouze špatné geny a nízká hladina serotoninu tzv. hormonu štěstí. Příčiny je nutné hledat především v našem způsobu života a ve společnosti," vysvětluje pro Daily Mail publicistka Allison Pearsonová, kterou deprese také postihla.

Tuto myšlenku potvrzuje i řada vědeckých studií, které zdůvodňují špatný psychický stav dnešních žen způsobem života, ale také celou řadou očekávání, které od nich má dnešní společnost.

Pokud chce být v dnešní době žena úspěšná, musí splňovat řadu protichůdných podmínek, jako například být skvělou matkou, milenkou a přitom dosahovat úspěchy v práci, být zcela sobestačná apod.

Ženy si tak samy stanovují řadu až nadlidských cílů a nedokáží se spokojit s průměrným výsledkem. Stávají se tak dlouhodobě nespokojené a následkem jsou až hluboké deprese.

Hnacím motorem depresí jsou tedy nesmyslné touhy po tom být perfektní, mít perfektního partnera, perfektní rodinu a vlastně celkově perfektní život.

Bohužel, i když si ženy často uvědomují, že jsou jejich nároky na sebe samotné nesmyslné a iracionální, nemohou si pomoci.

O tom, že se nejedná o banální problém i vypovídá fakt, že většina z miliónu lidí, kteří ve světě spáchají sebevraždu, trpí právě depresí.

Pokud žena přijde k lékaři včas, cítí se lépe hned po první návštěvě a užití prvních antidepresiv.

"Díky lékům se mi velmi ulevilo. Již po pár dnech jsem se cítila klidnější a mé uvažování bylo mnohem racionálnější," potvrzuje úspěšnost léčby Allison Pearsonová.

Ale léčba léky není vše. Mnohem důležitější je psychoterapie, která ženy naučí si opět věřit a také nalézt konsenzus mezi tím, co po nich chce společnost a co je v jejich možnostech.

Podle odborníků by se ale také mělo začít u změny společnosti. Ženy podle nich nejvíce trpí kvůli narušení sociálních vazeb. Lidé se již tolik nescházejí jako dřív. Rodina spolu komunikuje již minimálně a každý se jen soustředí na svůj život a své cíle.

Lidé spolu všeobecně velmi málo komunikují a tak se často stává, že i když žena chodí denně do práce a setkává se tam s lidmi, ve svém nitru se cítí velmi osaměle.

Část viny přikládají odborníci i technice. Z měst i vesnic se pomalu vytrácí sousedská výpomoc a tím i zároveň zájem o druhé. Místo soudržnosti pak narůstá spíše vzájemná rivalita. A tak ženy bojují o své místo na výslunní v zaměstnání, ve svých rodinách, mezi přáteli, sousedy..., prostě všude kam se podívají.