Hlavní obsah
Lidé se schizofrenií mají často problém sehnat a udržet si bydlení. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Sehnat bydlení pro lidi s duševní nemocí není snadné

Honza vyrůstal v úplné rodině s dvěma mladšími sestrami. Velmi dobře se učil a měl spoustu zájmů. Byl spíše introvert, ale měl pár dobrých kamarádů. V 16 letech odjel na jazykový kurz do Londýna, odkud se ale vrátil ve špatném psychickém stavu. Měl pocit, že ho spolužáci a učitelé za zády pomlouvají, slyšel hlas, který mu opakoval, že je méněcenný.

Lidé se schizofrenií mají často problém sehnat a udržet si bydlení. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Sehnat bydlení pro lidi s duševní nemocí není snadné

Vyděšení rodiče ho tenkrát odvezli do pražských Bohnic, odkud byl později převezen na dětskou psychiatrii v Motole.

Na dětské psychiatrii dostal léky, po kterých postupně bludné představy a hlasy odezněly, ale byl vyčerpaný, nic ho nezajímalo, nedokázal se soustředit, zhoršila se mu paměť, ve škole měl individuální plán.

Učitelé a spolužáci ho zprvu litovali, Honza se stal ale podezřívavým a vztahovačný, až je proti sobě zcela popudil. Navíc po lécích ztloustl o 20 kg, což mu na jeho sebevědomí nepřidalo. Když vysadil medikaci, jeho stav se rapidně zhoršil. Často se pak nedonutil ráno vstát a jít do školy. Také i proto musel odejít z víceletého gymnázia a přejít na soukromou školu, kde nakonec odmaturoval.

Bohužel stres z maturity způsobil další psychickou ataku a Honza byl opět hospitalizován. Byla mu diagnostikována paranoidní schizofrenie. Posléze následovaly další ataky a další hospitalizace.

Honza dál bydlel v bytě s rodiči a dvěma mladšími sestrami. V době, kdy byli rodiče v práci a sestry ve škole, vodil si domů bezdomovce. Vybral si stavební spoření a rozdal peníze cizím lidem. Pro rodinu bylo soužití s Honzou obrovskou zátěží, navíc i on sám zatoužil bydlet sám.

Po společné dohodě tak rodiče požádali přes neziskovou organizaci o chráněné bydlení pro Honzu. Zájem o takové bydlení je ale velký, Honza byl až na 70. místě v pořadníku.

Při jednom pobytu na psychiatrii se Honza seznámil s přítelkyní Martinou, taktéž s psychiatrickou diagnózou, o to víc se chtěl od rodičů odstěhovat. Ti mu tak začali shánět komerční podnájem malého bytu, což se jim nakonec podařilo. S pomocí rodičů byl Honzovi přiznán plný invalidní důchod z mladosti, cca 11 tisíc.

Rozdíl a náklady na živobytí mu tak i nadále platí rodiče. Pro neschopnost hospodařit s penězi a potíže při jednání s úřady byla Honzovi omezena svéprávnost, se kterou se ale nikdy zcela nesmířil.

Přestože vše tenkrát vypadalo nadějně, Honzův psychický stav se natolik zhoršil, že ho musela za nedobrovolné asistence policie odvézt záchranka do nemocnice. Lidé v domě se ho začali bát a z bytu dostal výpověď. Od té doby se Honza s Martinou stěhovali už šestkrát.

Pomoc Nadačního fondu AROK a charitativní aukce

Od roku 2018 je dnes třicetiletý Honza klientem Nadačního fond AROK, který mu sehnal podnájem v domě, jehož majitel má s duševním onemocněním v rodině osobní zkušenost.

Fond pomohl Honzovi a jeho slečně s posledním stěhováním a zařízením bytu. Honza získal chráněnou práci na částečný úvazek.

Nadační fond by chtěl pro Honzu a další klienty do budoucna zajistit vlastní bytový komplex, kde by byly zajištěny sociální a zdravotní služby, ale i práce a program. Klienti by zde byli zároveň motivováni k co největší samostatnosti.

Bohužel ani Nadační fond AROK se neobejde bez finanční podpory veřejnosti, proto pořádá i charitativní aukci, která proběhne na veletrhu starožitností Antique ve čtvrtek 14. listopadu 2019 v 19 hodin v Obřadní síni pražské Novoměstské radnice.

Do aukce svými díly přispěli renomovaní umělci, jako je Erika Bornová, Tomáš Císařovský, Petr Nikl, Čestmír Suška, Jaroslav Róna či Otto Placht. Výtěžek aukce bude věnován Nadačnímu fondu AROK a pacientům s psychickým onemocněním.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků