Článek
Roger tedy nadále zůstával v klidu a nějakou vážnou nemoc si nepřipouštěl. Jenže rok poté se již svědění střídalo s příležitostnou bolestí, bradavka byla navíc tvrdší. Jeho lékařka se na to tentokrát zahleděla pozorněji a už se jí to nelíbilo – poslala Graefa do nemocnice. Velmi častý zmatený dotaz na klinice, zvlášť ze začátku, zněl: „Kde je vaše žena?“ Po diagnostikování rakoviny prsu se ho i v lékárně ptali, jak se jeho manželce daří.
Špatný pocit jakoby „nesprávné“ nemoci ale Roger Graef cítil ze svých přátel. Ti byli v době, kdy málem zemřel na zápal plic, nesmírně starostliví, chodili za ním na návštěvy, hrát karty... Rakovina prsu je ale, jak si Graef povšiml, očividně zmátla. Rakovina prostaty by byla, s nadsázkou řečeno, v pořádku. Jenže překvapené výrazy jeho známých působily, jako by jim slavnostně oznámil, že plánuje změnu pohlaví.
Také pohledy žen v čekárně byly zvláštní, sám vlastně nevěděl, co přesně cítí. Až ošetřující lékař mu vysvětlil, že každá 170. osoba postižená rakovinou prsu je muž, takže nejde o nic extrémně vzácného, co se ještě takřka nikomu nestalo.
Cítil se lépe, než čekal. Došlo i na absurdní humor – jeho prsa nešla přístrojem změřit, takže z toho vyplývá, že žádná nemá, akorát v nich má nádor. Jak podotýká, rozesmálo ho to.
Dobrá výchozí pozice pro operaci
Dozvěděl se, že nádor má 7 mm, tudíž byl paradoxně podchycen včas. Na klinice dokonce potkal i některé ze svých přátel. Skoro je to pobavilo. Dostalo se mu nicméně varování, že léčba může být velice vážnou věcí – ztrácející se vlasy, chemoterapie... Ale takřka všichni to úspěšně zvládnou.
Před nutnou operací lékař Graefovi povolil, s ohledem na zdravotní stav, jet na zaplacenou dovolenou. Při následném zákroku mu pak z pravého podpaží vyjmul lymfatické žlázy – pro jistotu, že se nebude rakovina dále šířit.
Probudil se s již přijatelnou bolestí. Měl obavy, jak to bude vypadat. Když poprvé viděl, že bradavka zmizela, pocítil nepatrný záchvěv deprese, ale jinak to bral s naprostým klidem. Jizva navíc byla decentně umístěna do oblasti podpaží. Sám vlastně neví, proč ho rakovina prsu postihla. Z rizikových faktorů (obezita, přílišné pití alkoholu) se ho netýkal ani jeden.
Léčba a nežádoucí (sexuální) účinky
Co se týká léčby samotné, chemoterapii podstoupit nemusel, ale pět let, aby se zabránilo novému propuknutí rakoviny, musí brát denně tamoxifen, což je jeden z nejužívanějších nádorových léků. Jak Graef dodává, jeho známý užívá daný lék 19 let a nic mu nechybí.
I tato medicína má ale své nežádoucí účinky, které se mohou místy projevovat horečkami a návaly horkosti. Zdravotní stav zůstává stejný, ale jeden specifický problém pro muže, který může ovlivnit i velmi dlouhé partnerské soužití, tu je. Sexuální apetit až u třetiny mužů vymizí. Rogerova žena pro to má pochopení, prý se stal citlivějším a snaží se hledat více způsobů, jak jí dokázat svou náklonnost.
V současnosti bere tamoxifen čtvrtým rokem. Doufá, že se za rok jeho život vrátí do úplného normálu. Především je ale rád, že zůstal naživu.
