Článek
"Ideální model by měl vypadat tak, aby v každém krajském městě byla pro pacienty k dispozici katetrizační laboratoř. Ta v současnosti chybí již jen v Karlovarském a Jihlavském kraji," uvedl v úterý docent Petr Niederle, primář kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.
Dodal, že v České republice v zásadě platí pravidlo, že pacienta s infarktem lze do 100 kilometrů převézt právě na pracoviště, kde se katetrizační léčba provádí. "Pak má pacient obrovskou šanci, že léčba bude vysoce účinná," řekl Niederle.
Od roku 1994 infarkty v České republice poklesly zhruba o dvanáct procent. Právě v prvních dvou hodinách má pacient největší šanci na záchranu života. Někdy ale příbuzní váhají, zda mají první pomoc zavolat. Sanitky pak přivážejí pacienty s infarktem do nemocnic přibližně v rozpětí od 4 do 12 hodin po události. Mnohdy však již bývá příliš pozdě.
Roste počet operací
Kardiologie zaznamenala od roku 1989 obrovský vzestup. V České republice je 13 kardiochirurgických pracovišť. "Ta uskutečnila loni 11 000 srdečních operací a z nich necelých 70 procent tvořily bypassové operace," řekl doktor Štěpán Černý, primář kardiochirurgického oddělení uvedené nemocnice.
Průměrný věk pacientů, kteří se kardiochirurgické operaci podrobí, je nyní 64 let a za posledních šest let se zvýšil o čtyři roky. "I díky tomu stoupá průměrný věk v České republice u mužů, což je pozitivní," řekl doktor Černý. Homolka spolupracuje například s nemocnicí v Liberci a přes internetový přímý přenos se lékaři radí nad stavem pacientů s infarktem.
První pomoc je rozhodující
Velmi důležitá při infarktu je první pomoc. Docent Niederle soudí, že varovným signálem je prudká svíravá bolest na hrudi, která vystřeluje do zad a někdy i do žaludku.
"Člověk je nervózní, potí se, přechází po místnosti. Jestliže bolest trvá 15-20 minut, musí se okamžitě zavolat rychlá záchranná služba. Někdy je dobré podat postiženému i acylpyrin, který ředí krev," soudí docent Niederle.
Po infarktu každý pacient musí bezpodmínečně změnit životosprávu, protože nejvážnějšími rizikovými faktory infarktu jsou kouření, obezita, vysoký cholesterol v krvi a nedostatek pohybu.
