Hlavní obsah

Poslech známé hudby může vyvolat dávno zapadlé vzpomínky

Poslech hudby a její příznivý vliv na lidskou paměť je znám už dlouhá léta. Současné výzkumy nyní odhalily, co se při poslechu hudby v mozku vlastně děje. Známá melodie slouží jako soundtrack mentálního filmu, který se při jejím poslechu začne odehrávat v lidské hlavě.

Poslech známé hudby může vyvolat dávno zapadlé vzpomínky

Přímo za naším čelem se nachází mediální frontální kůra (MRK), a v té se právě odehrává mentální film. "Hudba vyvolává vzpomínky na konkrétního člověka nebo místo, takže zničehonic vidíme vnitřním zrakem jeho přesnou podobu," vysvětluje neurolog Petr Janata z Kalifornské univerzity v Davisu.

Při skenování mozku zjistil, že právě v mediální prefrontální kůře dochází při poslechu hudby ke zvýšení aktivity. Tatáž oblast reagovala u účastníků studie stejně při vyvolávání autobiografických vzpomínek.

Podle výzkumu zveřejněného v časopise Cerebral Cortex je MRK nejaktivnější při poslechu známých tónů a právě v tu chvíli jsou nejjasnější i autobiografické vzpomínky. To vysvětluje, proč si pacienti s Alzheimerovou chorobou, kteří ztratili dlouhodobou paměť, dovedou vybavit písně z dávného mládí.

Janata říká: "Mediální prefrontální kůra patří k těm částem mozku, které atrofují jako poslední." Podle něho právě to vysvětluje, proč se i dementním lidem při poslechu známé melodie rozjasní paměť. Lékaři nyní doufají, že další výzkum by mohl takto postiženým lidem pomoci zvýšit kvalitu života.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků