Nenechte alergii rozvinout

Některým dokonce dost dramaticky. V Knihovně Solvay v Bruselu, hned naproti Evropskému parlamentu, o tom na nedávném semináři mluvila Yola de Vries. Je těžkou alergičkou a zároveň tajemnicí nizozemské organizace, která se snaží pomoci právě takovým pacientům, jako je ona sama.

Z jejího i z dalších vystoupení vyplynulo, že nejdůležitější je pro alergiky to, aby lékaři diagnostikovali jejich potíže včas a včas zahájili správnou léčbu. Příliš mnoho lidí chodí k lékaři pozdě. Choroba se u nich kvůli tomu zbytečně rozvine. Časté jsou také nepřesné diagnózy a neodpovídající nebo neefektivní léčba.

Pokud by se to podařilo zlepšit, změnila by se nejen kvalita života postižených, ale došlo by také ke snížení ekonomické ztráty vyspělých zemí. V Evropě je 80 miliónů diagnostikovaných alergiků. Odborníci odhadují, že jejich léčba přijde na 100 miliard eur. .

Trvalo tři roky, než se pětatřicetiletý podnikatel rozhodl jít k lékaři. Jeho alergické reakce začaly slzením očí a přecitlivělou reakcí na světlo, vždycky v květnu a v červnu. Pokračovaly občasnou rýmou nebo kýcháním. A třetí rok vyvrcholily tím, že měl ucpaný nos a trápila ho výrazná vodnatá rýma. Ale také bolesti hlavy a celková únava. Těžko se nutil i ke golfu, který hrál velice rád.

Všiml si, že má podobné potíže jako jeho dcera, která se léčila u alergologa. Tak si občas půjčil její prášek. Účinkoval málo. Alergoložka, kterou navštívil, zjistila, že ho dráždí pyly travin a pelyňku.

Navrhla mu, aby zkusil preventivně užívat nové antihistaminikum. S tím, že ho bude brát pravidelně už od začátku května. Tedy ještě předtím, než traviny rozkvetou a u něho vypukne alergická reakce. Lék mu skutečně pomohl. Muž neměl prakticky žádné problémy. Dokonce ani na golfu nebo při sekání trávy u domu.

"Nová antihistaminika nepůsobí jen proti akutním projevům alergie," říká MUDr. Irena Krčmová, CSc., primářka z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. "Při pravidelném užívání brání také dalšímu rozvoji alergické reakce, jehož podstatou je zánět sliznic. Omezují také rozvoj tzv. skrytého slizničního zánětu, který bývá v organismu neléčeného alergika stále přítomný.

Pokud se lékaři podaří přibrzdit rozvoj alergické rýmy, podaří se mu často zabrzdit i případný rozvoj bronchiálního astmatu, tedy postup alergického zánětu do dolních dýchacích cest."

Tím spíše je důležité,aby pacienti chodili k alergologům při prvních potížích a co nejdříve začali se správnou léčbou svých problémů. Pak mají daleko větší šanci, že se u nich alergie nerozvine.

Studentka farmacie byla nešťastná. Už zase nemohla trénovat a závodit. Věnovala se orientačnímu běhu. V posledních třech letech jí od února do dubna ztrpčovala život rýma, kašel, bolesti hlavy a celková únava.

Také hůř spala. Praktický lékař jí v tomto období několikrát předepsal antibiotika, ale ta jí příliš nepomáhala. Dostávala se ze svých potíží několik týdnů, jako po těžké chřipce. Přičítala to kombinaci virové a bakteriální infekce. Divné bylo, že u ní infekce probíhaly bez teplot.

Praktický lékař jí pro opakované infekce horních dýchacích cest doporučil imunologické vyšetření v Ústavu klinické imunologie a alergologie FN v Hradci Králové. Není výjimkou, že potíže, které vypadají jako infekce horních cest dýchacích, nejsou způsobeny poruchou imunity, ale alergickým slizničním zánětem.

U studentky se to naprosto potvrdilo. Alergologové zjistili, že jí dráždí pyly stromů, které kvetou brzy zjara (olše, líska, habr, bříza apod.). Vzhledem k občasnému rannímu kašli, který se objevil vždycky v jarním pylovém období, měli podezření, že alergická rýma postupuje a potíže se rozvíjejí do počínajícího průduškového astmatu.

Alergoložka jí předepsala na zanícené nosní sliznice sprej s obsahem kortikoidů. Při pravidelném dávkování působí protizánětlivě. A už od února začala studentka preventivně užívat nové antihistaminikum.

Letos poprvé po několika letech neměla na jaře žádné potíže. Mohla bez problémů trénovat i závodit. Ale nejen to, vrátil se jí čich. Zase začala cítit vůně.

"U lidí s alergickými obtížemi bývá běžné, že užívají léky jen tehdy, když mají problémy," říká doktorka Krčmová. "Nová antihistaminika umožňují a často vyžadují jiný režim. Dokážou působit preventivně, ale jen tehdy, pokud je pacient užívá po určité období nepřetržitě. Pacienti, u kterých vyvolává potíže několik různých alergenů, jako jsou třeba různé druhy pylů, roztoči, živočišné alergeny nebo plísně, ti je musí užívat dlouhodobě a obvykle celoživotně. Podobně jako když si léčí vysoký krevní tlak. I alergie je chronická nemoc."