Článek
Spousta odborníků varuje, že jsme pak schopni nakoupit nejvíc potravin, které vůbec nepotřebujeme a dokonce nám škodí.
Podobné je to i tehdy, když přijdeme do supermarketu naštvaní nebo ublížení. V nákupu se nám pak snáz objeví potraviny, které mají příliš kalorií, přemíru sacharidů, vysoký glykemický index (příliš prudce vychylují hladiny krevních cukrů) nebo jsou pro hubnutí nevhodné z jiného důvodu.
Riziko ne zrovna optimálního výběru potravin však zvyšuje zejména hlad. Shoduje se na tom většina psychologů. Navíc kousek za pokladnou začne spousta z nás některou z potravin konzumovat. V chůzi a hltavě. Spořádáme tak větší porci, než když jíme v klidu a hlavně pomalu. Tělo totiž potřebuje víc než čtvrt hodiny na to, aby si uvědomilo, že je syté (žaludek vyšle mozku signál zhruba po 20 minutách jedení).
V těchto situacích si navíc dopřáváme potraviny, které nejsou ideální: rohlíky, uzeniny, sladké tyčinky, sendviče, majonézové saláty, jídla z rychlého občerstvení a tak dál. Kručící střeva nás nutí nakoupit spíš to, co máme rádi a ztiší náš hlad, než to, co je vhodné pro hubnutí.
Ostatně, pokud máme nadbytečná kila, je zjevné, že lahodným jídlem pro nás určitě nebude zelenina a další vhodné potraviny.
Nenechte se napálit
Pokud na začátku hubnutí zápolíme při nákupech s těmito a dalšími problémy, může nám pomoci pár vyzkoušených fíglů. Odborníci radí, abychom si napsali promyšlený seznam potravin, které si chceme koupit. Co není na seznamu, to do košíku nemáme dávat. Nemusí to být tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Do prodejen je pak lepší chodit po ránu nebo v neděli dopoledne, kdy jsme vyspalí, najedení a nespěcháme. Tehdy je větší pravděpodobnost, že uděláme méně chyb.
Třeba že se dokážeme v hypermarketu vyhnout oddělení s našimi oblíbenými kalorickými bombami. Nebo nepodlehneme úžasným cenovým nabídkám a lákadlům typu: čtvrtá tatranka v balíčku zdarma.
Totéž platí i o velkých zlevněných baleních a slevách vůbec. Když jsou ty špekáčky tak báječně levné, proč místo půl kila nenakoupit rovnou celé kilo? Nízké ceny potravin nepodporují jen nákupy, ale také konzumaci. Psychologové by nám o tom mohli vyprávět.
Zrádné hypermarkety
| V knize Hubneme s rozumem, zdravě a natrvalo (Smart p r e s s a Grahubneme da) najdeme v kapitole Jak nakupovat další praktické rady: |
| neberme si s sebou o mnoho víc peněz, než stojí náš nákup |
| potraviny si dávejme spíš do normálního košíku než do velkého vozíku, který svádí k větším balením |
| zásadně nenakupujme příliš kalorické potraviny nebo nápoje, které se dají sníst hned, třeba cestou domů |
| choďme spíš do malých krámků než do hypermarketů, jejichž regálům zavaleným širokou nabídkou lákavého zboží budeme hůř odolávat |
| v malých krámcích také snáz dodržíme to, že si koupíme jen pár věcí, které potřebujeme, a nebudeme nakupovat do zásob |
Pojistku nosí s sebou
Další častou chybou je sebeobelhávání. Například ženy, které si namlouvají, že zamilovaný polárkový dort nenakupují pro sebe, ale pro děti a pro manžela, mu nakonec rády podlehnou, když už ho mají doma v mrazáku.
Proto je lepší nechat ho ležet v mrazicím pultu v hypermarketu a doma dát dětem peníze, aby si šly koupit do samoobsluhy nanuka nebo to, co chutná jim i manželovi.
Totéž co o zmrzlinách platí i o dalších sladkostech, uzeninách, chipsech, oříšcích a o spoustě jiných kalorických pochoutek. Když nejsou doma, nemá nás co lákat. Pokud nás hlad nebo nutkání jíst přepadne v nákupním centru, stačí mít s sebou mrkev, kedlubnu, sendvič z celozrnného pečiva a šunku. Případně jakékoli jiné jídlo, které snese celodenní nošení s sebou a nemá moc kalorií.
Tenhle fígl mi poradily zkušené ženy, které s sebou neustále nosí oloupanou mrkev v kabelce. Obsahuje minimum kalorií a zmírní hlad na relativně delší dobu. Nejen při nákupu, ale i v řadě jiných situací.
Další chytáky
| Při nákupech na nás čeká řada dalších chytáků a úskalí: |
| Zdánlivě zdravé cereálie, zejména ty slazené a v polevách z podřadné čokolády, obsahují hodně energie, pokud je porovnáme se 100 gramy jiných potravin. |
| Nedoslazované a stoprocentně přírodní džusy mohou mít víc kalorií než odsuzovaná kokakola, i když jsou zdravější. |
| Hrozny, melouny, banány a další ovocné pastičky s velkou kalorickou náloží totálně bourají naivní představy o tom, že ovoce je zdravé v jakémkoli množství. |
| Některé light potraviny zůstávají přes své označení kalorickou bombou: majonézy, šlehačky nebo třeba smetany. |
Například malé balení plnotučné smetany, která patří k velice energetickým potravinám, obsahuje 680 kJ, stejné balení vychvalované light smetany má 550 kJ. Tedy méně, ale stále příliš mnoho. "Označení light znamená, že potravina má méně kilojoulů ve srovnání se stejnou potravinou, obvykle díky nižšímu obsahu tuku nebo náhradnímu sladidlu," říká odbornice na hubnutí Iva Málková.
Tím spíš je třeba ocenit iniciativu jedenácti předních výrobců potravin, kteří se rozhodli uvádět na přední straně svých výrobků údaj o energetickém obsahu svého výrobku v kilokaloriích, což je 4,2 kilojoulu, zavedených u nás.
Podobně jako další užitečné údaje. Víc se dozvíte na: www.foodnet.cz pod heslem Nutriční značení (vlevo). V kapitole Informační brožura (hned pod Nutričním značením) jsou navíc doporučená denní množství důležitých složek potravin (sodíku, vlákniny, cukrů, tuků atd.). Tyto údaje nám usnadní jak hubnutí, tak i to, abychom se stravovali zdravě.