Hlavní obsah

Mrtvice ročně postihne 35 tisíc lidí

Právo, Václav Pergl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V České republice ročně postihne cévní mozková příhoda, které se lidově říká mrtvice, přibližně 35 tisíc lidí, většinou starších 65 let. Třetina z nich do jednoho roku zemře, třetina nehodu přežije s trvalými a těžkými následky a jen třetina ji přežije bez velkých následků.

Foto: Václav Pergl, Právo

Iktové centrum v pražské motolské nemocnici léčí pacienty s mrtvicí. Na snímku lékařka studuje rentgenové snímky.

Článek

„Ačkoli iktus (mrtvice) představuje největší hrozbu pro osoby nad 55 let, mohou být postiženi i lidé mnohem mladší, ba dokonce kolem 25 let. V produktivním věku je výskyt iktu v ČR dvakrát až třikrát vyšší než v zemích západní a severní Evropy,“ řekl Právu doktor Jiří Neuman z neurologického oddělení Nemocnice Chomutov.

Zatím nikdo přesně neví, proč jsou lidé v produktivním věku vůči svým vrstevníkům v západní a severní Evropě postiženi víc. Zdá se ale, že příčinou je stres, špatný životní styl a nedostatek pohybu. Srovnávací studie však udělány nebyly.

Doktor Neuman vysvětlil, že nejběžnějšími příznaky mrtvice jsou ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, zpravidla jednostranné. „Dále potíže s řečí nebo porozuměním řeči, porucha zraku, závrať, silná bolest hlavy bez zjevné příčiny,“ uvedl lékař.

Léčba ročně vyjde na 20 miliard

Léčba pacientů s mrtvicí stojí zhruba 10 procent všech nákladů na zdravotnictví, tedy v ČR asi 20 miliard korun ročně. Pro pacienta je nesmírně důležité, aby se dostal do nemocnice na specializované, tzv. iktové oddělení co nejrychleji, protože pak má největší šanci, že se vyléčí. Nejčastější příčinou mrtvice (85 % případů) je totiž krevní sraženina, která ucpe cévu v mozku.

„Aby se omezil rozsah a míra následného poškození mozku, je třeba okamžitě postiženému zavolat pomoc, nejlépe volat linku 155,“ soudí doktor Neuman. Specifická léčba tvz. trombolýza umožňující rozpuštění krevní sraženiny přispívá k obnovení průtoku krve. Tím zabrání nevratnému poškození mozkové tkáně.

Velice důležitý je zde ale čas. Taková léčba je účinná pouze do 240 minut od nástupu mrtvice. Bohužel většina pacientů přichází do nemocnice příliš pozdě, aby byli vhodnými kandidáty pro tuto léčbu. Právě proto je důležité znát příznaky mrtvice a dopravit postiženého do nemocnice co nejdříve.

Zhruba v 15 procentech případů dojde ke krvácení do mozku, které až z poloviny je smrtelné.

Riziko: hypertenze a antikoncepce

Primář neurologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce doktor Miroslav Kalina tvrdí, že nejčastějším rizikovým faktorem mrtvice je:

  • vysoký krevní tlak;
  • ucpávání cév.

K mrtvici podle něj může přispět i delší nepřirozená poloha hlavy, například při několikahodinovém spánku v autě, kdy se jedna z vertebrálních tepen zezadu hlavy stlačuje v nepřirozené poloze. Následkem toho může vzniknout sraženina, která se uvolní nebo narůstá.

Také hormonální antikoncepce přináší riziko žilní trombózy, plicní embolie, mrtvice a infarktu. Riziko mrtvice u mladých zdravých uživatelek hormonální antikoncepce je sice velmi nízké, ale rychle se zvyšuje, zejména kouřením cigaret nebo přítomností dalších rizikových faktorů, jako je právě vysoký krevní tlak, věk nad 35 let, cukrovka, obezita a vysoká hladina cholesterolu v krvi.

Oba lékaři soudí, že specializovaných pracovišť na léčbu mrtvice je v Česku málo a zejména chybí následná péče o tyto pacienty, především rehabilitace.

Horák: center je málo

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavel Horák řekl, že VZP se zapojila do vytváření národní sítě iktových jednotek. „V současnosti vyhovuje podmínkám certifikace 17 zdravotnických zařízení, u dalších tří právě provádíme kontrolu splnění podmínek. Tento stav je nedostatečný, proto se snažíme prověřovat další neurologická pracoviště vhodná k registraci do sítě iktových jednotek.“

Do letošní kampaně 30 dnů pro cévní mozkovou příhodu, která začala v pondělí a potrvá do 25. května, se zapojí 35 nemocnic. Připravily dny otevřených dveří zaměřené na osvětu o cévní mozkové příhodě.

Následky mrtvice
Následky mrtvice jsou různé. Kolísají od toho, že se člověk vrátí do života zcela zdráv bez jakéhokoli postižení, až po kóma či smrt. Mezi méně závažné následky patří například:
• lehká porucha hybnosti jedné ruky či nohy nebo porucha citlivosti; tyto poruchy lze výrazně zlepšit rehabilitací;
• těžkým postižením je pak tzv. plegie (úplné ochrnutí) jedné končetiny nebo hemiplegie (úplné ochrnutí pravé nebo levé poloviny těla);
• porucha řeči, jak schopnost mluvit, tak rozumět, porucha schopnosti číst a psát, různé typy poruch vědomí.

Příznaky mrtvice

  • ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla;
  • potíže s mluvením nebo potíže porozumět řeči;
  • porucha zraku patrná na jednom nebo obou očích;
  • závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace;
  • silná bolest hlavy bez zřejmé příčiny.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám