Hlavní obsah

Letní stravování dokáže rozhodit náš organismus

Právo, Petr Veselý

V létě jakoby všechno bylo jinak. Lidé, kteří doma jedí stravu ve stylu knedlo - vepřo - zelo, se v hotelu u moře cpou saláty, mořskými plody a dalšími jídly, na která nejsou zvyklí. Pokud si zaplatí all inclusive, jedí značné porce nejrůznějších dobrot a často tláskají páté přes deváté. Nemluvě o tom, že to všechno průběžné podlévají alkoholem: je v ceně, navíc někdo přece musí zničit případné škodlivé bakterie.

Článek

Ale i ti, kteří zůstanou na chalupách nebo zahradách, rádi grilují a smaží, případně si u táboráků si opékají špekáčky a další mastná, těžká jídla, která zapíjejí pivem. Pokud jedí střídmě, nic dramatického se neděje. Ale tak to nebývá, zvlášť když jídla je co hrdlo ráčí a piv hned celá basa.

Proč ubývá těch odolných bakterií

Někdo namítne, že s řadou lidí nic z toho nehne. Mají kachní žaludek. Gastronterolog by to řekl přesněji. Miliardy bakterií, které sídlí v jejich zažívacím traktu, v něm vytvořily přirozený a pevný ekosystém.

Ten je odolný díky dobře nastolené rovnováze mezi bakteriemi, které nám prospívají a těmi, které by nám mohly škodit. Takových lidí ale stále ubývá. Správné složení střevní mikroflóry totiž narušuje: změna stravy, nedostatek vlákniny, stres, vyčerpání a vůbec špatná životospráva, alkohol, kouření a konzervační látky, cestování do vzdálených zemí a změny bakteriálního prostředí, ale také řada léků.

Nedůvěra v reklamní slogany

Na televizní reklamy, ve kterých jogurty a zakysané mléčné nápoje dělají s trávením hotové zázraky, se řada lidí dívá s nedůvěrou. Oprávněně. Zjednodušují do té míry, že to chvílemi působí nevěrohodně a skoro až naivně. Pravda ale je, že existují stovky seriózních vědeckých výzkumů, které přesvědčivě dokládají pozitivní vliv laktobacilů na trávicí trakt.

Několik jich udělali lékaři i u nás. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze a v Ústavu preventivního lékařství při lékařské fakultě v Brně. Potvrdili, že jogurty a zakysané mléčné výrobky s laktobacily jako je třeba Bifidus Essensis, L. casei Imunitass nebo Bifidus ActiRegularis zlepšují trávení, zmírňují trávicí potíže, optimalizují stolici atd.

Různě silná jogurtová pomoc

Užitečné je vědět, že laktobakterie existují zhruba ve třech kalibrech. Prvním jsou jogurty, u kterých je velice důležité, aby byly co nejčerstvější, protože tehdy obsahují nejvíc živých probiotických kultur. Výrazně víc laktobacilů je v zakysaných mléčných nápojích.

.: Buřty patří k létu stejně jako opalování u vody.foto: NOVINKY/Jakub Kynčl

A nejvíc jich je v kvalitních potravinových doplňcích (Biopron 9, kanadské mléčné bakterie Rougier, Probioflora, Mutaflor aj.), ve kterých dosahují koncentrace 108 a 109. Je jasné, že čím větší koncentrace, tím větší účinnost.

Přibývá proto lidí, kteří užívají tyto doplňky třeba před cestou exotických zemí a během pobytu v nich, protože běžným suvenýrem tam bývá průjem, trávicí problémy nebo zvracení. Probiotika je sice neochrání před masivní infekcí, ale díky nim mívá mírnější průběh a postižený člověk se i rychleji vzpamatuje ze svých potíží.

Jíst jogurty a pít zakysané mléčné nápoje se vyplatí také na cestách po republice. Zvlášť když jíte v restauracích a kioscích, kde potraviny někdy neskladují tak, jak by měli, nevyměňují olej na kterém smaží v předepsaných intervalech, zpracovávají občas potraviny s prošlou záruční lhůtou atd.

Nedoceněná vláknina jako prevence

Efekty probiotik podporuje a zesiluje rozpustná i nerozpustná vláknina. Je hlavně v zelenině, ovoci a obilninách. Výzkumy ukazují, že naprostá většina z nás nejí ani polovinu doporučené denní dávky vlákniny. Pro probiotika znamená to samé, co pro rostliny kvalitní zemina respektive substrát.

Navíc má na zažívací trakt dlouhý seznam pozitivních účinků. Spolu s probiotiky mohou být užitečnou prevencí nejen proti přemnoženým bakteriím a mírným infekcím, ale i proti následkům letních hodokvasů, jako je nadýmání, těžký žaludek, větry, zácpa a další zažívací obtíže.

.: Kampylobakteriózou se lidé nejčastěji nakazí z nedostatečně upravených grilovaných kuřat.foto: Novinky/Meggle

Navíc brání růstu nežádoucích bakterií a redukují počet těch hnilobných, které vznikají například při trávení těžkých tučných mas. Vláknina také ředí odpadní látky, které vznikají při trávení a přispívají k tomu, aby rychleji i snáz opustily trávicí ústrojí a nehromadily se v něm.

Nejčastější střevní infekce v ČR
KAMPYLOBAKTERIÓZA
Obvykle se projevuje horečkou, křečemi v břiše, průjmem, výjimkou nejsou ani bolesti hlavy, svalů a kloubů. Lidé se jí nakazí z nedostatečně tepelně upravených potravin typu fast food, především z grilovaných kuřat. Méně často pak z gyrosů nebo hamburgerů. Nejčastější zdroj nákazy však představuje drůbež. Campylobacterie bývá totiž citlivá na sucho a vyšší teploty, zato v chlazené nebo mražené drůbeži může přežívat až 3 měsíce.
SALMONELÓZA
Typické pro ni bývá opakované zvracení, bolesti hlavy, horečka a silný průjem. Ten může být velice nebezpečný pro seniory a malé děti kvůli prudkému odvodnění a dehydrataci organismu.  Nejčastějším zdrojem salmonelózy jsou syrová nebo polosyrová vejce a výrobky z nich (majonéza, sýry, zmrzlina). Ale také maso a masné výrobky. O epidemiích salmonelózy i jiných bakterií hygienici veřejnost obvykle včas informují.
Dalšími infekcemi jsou bacilární úplavice (typická infekce špinavých rukou), stafylokoková enterotoxikóza a listerióza.  Listerie se nejčastěji pomnoží v nepasterizovaném nebo špatně pasterizovaném mléku, a z něj vyrobených mléčných výrobcích, sýrech i majonézách. Může však kontaminovat také zeleninu a tepelně nezpracované maso.

Účinná obrana

Docela slušnou prevencí proti těmto infekcím je to, že budeme dodržovat zásady hygieny, při pečení a grilování maso dostatečně propečeme, v letním horku si zmrzlinu radši koupíme balenou z mrazáku než u stánku v kornoutku, nebudeme kupovat potraviny s blížícím koncem záruční doby a ve vedrech se radši vyhneme salátům, obloženým chlebíčkům, nebo ne zrovna ideálně skladovaným uzeninám.

Jak se vypořádat s pálením žáhy

Jíst hodně ovoce a zeleniny, místo tučného masa dát přednost libovému, jíst častěji a po menších porcích, nepřejídat se na noc, lehat si po jídle s podloženými zády, abychom neleželi vodorovně, ale šikmo se zvednutým trupem, což znesnadňuje vzestup šťáv atd.

Pokud nic z toho nepomáhá, je možné podstoupit operaci. Většině lidí však bude stačit, když si vezmou některý z volně prodejných prostředků v lékárně.

Nadýmání, bolesti v břiše, průjem a další trávicí potíže však nemusí pokaždé vyvolat jen infekce škodlivými bakteriemi, viry a plísněmi. Nejednou nás potrápí i tehdy, když sníme příliš mnoho těžkých, ostrých nebo neobvyklých jídel.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám