Článek
Experti varují, že hlavním problémem je malé povědomí veřejnosti o nebezpečích, které může nemoc způsobit. Jako příklad uvádějí především Rakousko a Českou republiku, kde je očkováno jen 11 procent populace. "S rostoucí turistikou jsme svědky neuvěřitelné ignorace a malého povědomí ve většině evropských zemích," uvedl Michael Kunze, šéf mezinárodního vědeckého týmu.
Za větším počtem nakažených klíšťat podle něj stojí změny klimatických podmínek, které umožňují klíšťatům delší přežití. Problémem je ale i změna životního stylu obyvatel Evropy. V módě je velmi ležérní oblečení, které klíšťatům "hraje do not" a není problém uchytit se na lidském těle. Lékaře však trápí i stále větší chuť Evropanů pobývat ve volné přírodě.
Klíšťovým zánětem mozku jsou v Česku nejvíce ohroženi lidé v jižních Čechách a v okolí Vltavy a Sázavy ve středních Čechách. Podle Čestmíra Beneše ze Státního zdravotního ústavu začíná sezona tohoto onemocnění na jaře a protáhnout se může až do konce podzimu. "Tato nemoc má u nás dva sezónní vrcholy, jeden v červenci a druhý v září a říjnu," dodal.
S vyšším věkem roste závažnost onemocnění
V ohrožení jsou především starší lidé. Zatímco u mladších je nemoc mírnější, starší lidé se z ní léčí hůře a nemoc může vést i k trvalému narušení kvality jejich života. "Procento závažných průběhů a následků se zvyšuje s narůstajícím věkem," uvedl primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík. Lidé starší 55 let tvoří zhruba třetinu všech nemocných.
Lékaři tvrdí, že jediná spolehlivá prevence proti klíšťovému zánětu mozku je očkování. Přitom v české populaci se nechávají očkovat především lidé mladší 20 let, starší lidé o očkování velký zájem nemají.
Klíšťový zánět mozku neboli encefalitida má v počátcích obdobné příznaky jako běžná chřipka, později se připojí také neurologické problémy. Nakažení lidé se cítí unavení a malátní.
