Hlavní obsah

Jak poznat mozkovou mrtvici

Novinky, Andrea Zunová

Když vidíme člověka, který se nekoordinovaně pohybuje a má potíže s mluvením, první, co nás napadne je, že někde přebral. Můžeme být ale na velkém omylu. Ten člověk totiž může mít příznaky cévní mozkové příhody (CMP) neboli mozkové mrtvice. Tato nemoc postihne každý rok v Česku až 50 tisíc lidí. Každý třetí na její následky zemře.

Foto: Profimedia.cz

Mozková mrtvice může postihnout i mladého člověka.

Článek

Dalšími symptomy cévní mozkové příhody je neschopnost rozumět, nemožnost ovládat ruku či nohu na jedné straně těla a závratě.

Pokud si všimneme u svých blízkých takových příznaků, začíná závod s časem. Když se nemocný po projevení prvních příznaků mrtvice dostane do specializovaného zdravotnického centra do 4,5 hodiny, šance na uzdravení s minimálními následky se výrazně zvýší.

Při neléčení a zanedbání zdravotní péče se může stát, že dotyčný člověk bude celoživotně postižený, nebo může zemřít.

Nejčastější příznaky cévní mozkové příhody:
náhlá slabost nebo plné ochrnutí
bolest, pocit „mravenčení“, ztuhlosti nebo jiné nepříjemné pocity na jedné straně těla, včetně obličeje, nebo pouze na horních či dolních končetinách
problémy s řečí, artikulací, neschopnost porozumět ostatním lidem, zapomínání slov, nesouvislé vyjadřování, neustálé opakování jednoho slova nebo slabiky
problémy s polykáním, především tekutin, zakuckávání se
náhlá zmatenost, dezorientace ve známém prostoru nebo čase, nepřiměřené reakce
náhlá porucha zraku na postižené polovině těla, dvojité vidění, pokles víčka na postižené straně
náhlý pád, závratě, problémy s udržením rovnováhy a koordinací pohybů
náhlá prudká bolest hlavy bez zjevné příčiny, často spojená s bolestí a ztuhlostí šíje, nevolností a zvracením

Co se děje v mozku, když se poprvé projeví mozková mrtvice? A proč hraje čas důležitou roli? Primář Neurologické kliniky ve FN Motol Aleš Tomek vysvětluje, že při cévní mozkové příhodě přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určité části mozku. Pokud je nedostatek kyslíku dlouhodobý, začnou buňky postupně odumírat (v nejbližším okolí postiženého místa odumírají i několik hodin). Čím později se postižený dostane do specializovaného centra, tím jsou následky horší.

Tři kroky k odhalení příznaků mrtvice

Pokud máte podezření na cévní mozkovou příhodu u někoho ve svém okolí, udělejte s ním několik jednoduchých cvičení. Požádejte ho, aby předpažil obě ruce. Ruka na postižené polovině těla klesne dolů. Člověk s příznaky cévní mozkové příhody se také nedokáže usmát nebo zahvízdat, protože nedostatek kyslíku v mozku ovlivňuje i ovládání mimických svalů ve tváři. Postižený také nedokáže říct jednoduchou básničku a jeho řeč je často nesrozumitelná.

Naučte se rozpoznat první příznaky cévní mozkové příhody
TvářPožádejte dotyčného, aby se usmál a ukázal zuby. Člověk postižený cévní mozkovou příhodou má povislý jeden ústní koutek. Pokud se usměje, ústní koutky nebudou symetrické.
RucePožádejte dotyčného, aby natáhl ruce před sebe a otočil je dlaněmi dolů. Ochrnutá ruka obvykle rychle klesá.
ŘečPožádejte dotyčného, aby řekl jednoduchou větu, například: „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“ Člověk s cévní mozkovou příhodou toho není schopen, nebo bude slova komolit. Anebo vůbec nepochopí, co po něm chcete.

Závod s časem

Pokud zjistíte některý z příznaků, neváhejte a ihned volejte záchrannou službu. Na dispečinku zmiňte své podezření na mozkovou mrtvici. Sanitka pacienta odveze do nejbližší nemocnice zaměřené na léčbu pacientů s cévní mozkovou příhodou. Na základě výsledků všech vyšetření, například počítačové tomografie, magnetické rezonance, rozboru krve a moči, odborníci stanoví diagnózu a zvolí vhodnou léčbu.

Mýty a domněnky

Mezi nejrozšířenější mylné domněnky patří, že cévní mozková příhoda se týká pouze seniorů. Pravdou je, že v převážné většině případů postihuje osoby starší 65 let. „Kvůli nezdravému životnímu stylu a všudypřítomnému stresu dnes nejsou výjimkou lidé mezi 30 až 40 lety, které CMP postihne,“ říká lékař Jan Fiksa z Neurologické kliniky VFN v Praze. Ve velmi výjimečných případech může mrtvice postihnout i velmi mladého člověka.

Domněnka, že cévní mozková příhoda zasáhne člověka bez varování, patří také k těm mylným. Existuje tzv. poslíček mozkové příhody, který se nazývá tranzitorní ischemická ataka (TIA). „Krevní sraženina na chvíli ucpe některou z cév v mozku, což vede například k náhlé ztrátě zraku nebo neschopnosti mluvit. Mnoho lidí tomuto drobnému výpadku nevěnuje žádnou pozornost, protože příznaky většinou během několika minut odezní. Avšak za několik hodin, dní nebo týdnů může člověka postihnout cévní mozková příhoda s vážnými následky,“ doplňuje MUDr. Jan Fiksa.

Dalším z mýtů je, že neexistuje prevence proti cévní mozkové příhodě. Není to však pravda. Zdravý životní styl, dostatek pohybu, celoživotní nekuřáctví, vyhýbání se stresu a pravidelné prohlídky u lékaře patří k základním zásadám jak se vyvarovat cévní mozkové příhodě. „Obzvláště pozorní by měli být ti, kteří mají ve své rodině nějakou genetickou zátěž nebo se u nich projevily některé z rizikových faktorů, například cukrovka, vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol. Lidé by měli dbát na své zdraví, a neměli by podceňovat prevenci,“ zdůrazňuje MUDr. Jan Fiksa.

O cévní mozkové příhodě se také někdy mluví v souvislosti s hormonální antikoncepcí. Ta, která obsahuje estrogeny, zvyšuje riziko vzniku cerebrovaskulárních (mozkocévních) příhod a v kombinaci s cévně rizikovými faktory (např. kouření, hypertenze, cukrovka, poruchy metabolismu tuků, nemoci srdce a zvláště geneticky či imunologicky podmíněné poruchy krevní srážlivosti) zvyšuje nebezpečí cévní mozkové příhody. „Cévní mozkovou příhodou jsou více ohroženy mladé ženy – kuřačky, které užívají hormonální antikoncepci. Chemikálie z cigaret poškozují stěny cév a zvyšují riziko výskytu sraženin,“ vysvětluje lékař Jan Fiksa.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám