Článek
Kardio trénink je nezbytným předpokladem k tomu, aby hubnutí probíhalo v souladu se zdravím. Soustředí se na posilování srdečně-cévní soustavy, zejména srdce, jež je naším nejdůležitějším svalem. To díky cvičení pracuje efektivněji a účelněji, což se projeví i na procesu hubnutí.
Jakkoliv je tedy pro štíhlou postavu základem silové posilování a racionální strava, je vhodné je doplnit právě kardio tréninkem. Obecně lze podle trenéra Vladimíra Korbela říci, že posilováním se spálí rychlé zdroje energie, zatímco při kardio tréninku se odbourávají i vrstvy podkožního tuku.
Do tréninku lze zahrnout prakticky jakýkoliv druh vytrvalostního cvičení. Skvěle sem zapadá běh, rychlá chůze, jízda na kole, plavání či veslování. Posilovat srdečně-cévní soustavu lze ale například i lehčím cvičením s činkami bez pauz, zaměřeným spíše než na výkon na vytrvalost. Léto je pro vytrvalostní trénink ideálním obdobím, ale i když počasí zrovna nepřeje, lze všechny vyjmenované sporty simulovat na chytrých cvičebních strojích v moderních fitcentrech.
Zátěž určuje tepová frekvence
Zvláště začátečníci by si při kardio tréninku měli dát pozor na to, aby nepřepálili start. Určujícím faktorem je tepová frekvence. Maximální hodnota je rovna rozdílu čísla 220 a věku dotyčného. Takové hodnoty by se však začátečníci rozhodně neměli snažit dosáhnout. Optimální je zátěž odpovídající asi 65 - 75 procentům.
"Po silovém tréninku je pro začátečníka například vhodné dát si ještě dvacet minut chůze do kopce o desetiprocentním sklonu rychlostí cca 6km/hod. Je to však velmi individuální, záleží na věku a kondici, vyplatí se tedy na počátku poradit s trenérem, aby cvičení směřovalo opravdu k danému cíli," radí Korbel.
Délka kardiotréninku je dána mimo jiné i předešlou činností - po posilování by trénink neměl být delší než 20 minut, bez předchozí zátěže by neměl trvat déle než tři čtvrtě hodiny. Pokročilejší si mohou nastavit zátěž až na 85 procent a při intenzivnějším tréninku pak stačí půl hodiny či čtvrt hodinka po předchozím cvičení.
