Hlavní obsah

Čtyři roky se bila o život, teď bojuje o právo v klidu zemřít

Novinky, bok

Dvaačtyřicetiletá bývalá právní poradkyně Lecretia Sealesová ještě před pár roky žila jen pro rodinu a práci. Poslední čtyři roky ale strávila doslova bojem o život poté, co jí lékaři diagnostikovali nevyléčitelný nádor na mozku. Od doby, kdy se její stav začal rapidně zhoršovat, bojuje místo života za právo v klidu zemřít.

Foto: Profimedia.cz

Možnost asistovaného odchodu ze života je posledním přáním pro mnoho nevyléčitelně nemocných lidí. Ve většině zemí světa ale legální možnost neexistuje. Ilustrační foto

Článek

Bitvu o život, kterou Lecretia posledních několik let sváděla, nakonec vzdala. Když jí v roce 2011 lékaři sdělili šokující oznámení, že nádor na mozku se nedá nijak odstranit ani zcela léčit, byla to pro ni velká tragédie. Boj ale nevzdávala a několik let odhodlaně usilovala o to, aby se cítila co nejlépe.

V posledních měsících se její stav ale výrazně zhoršil a žena je v současnosti ochrnutá na půlku těla. Lékaři její stav označili za velmi vážný, bez šance na možné zlepšení, a dávají jí jen několik měsíců, možná jen týdnů života.

Lecretia, smířená se svým osudem, tak učinila důležité rozhodnutí - nechce čekat na smrt bezmocná a na obtíž rodině. Přála by si asistovanou smrt, o které by mohla sama rozhodnout.

Jenže na Novém Zélandu, kde žije, je asistovaný a řízený odchod ze života nelegální. Lecretia proto podala žádost na místní úřady s žádostí o povolení. Jak sama říká, aby alespoň v posledních dnech života mohla sama o něčem rozhodnout, napsal server Dailytelegraph.

Neschopnost základních potřeb

Důvody, proč se žena rozhodla pro asistovanou sebevraždu, jsou jasné. Dokud byla schopna starat se sama o sebe, podobné myšlenky ji ani nenapadly. V okamžicích, kdy začala trpět inkontinencí, intenzivní bolestí a je permanentně pod vlivem léků, zapomíná a nepoznává vlastní rodinu, sama nemůže jíst ani pít, nechce být na obtíž svému okolí.

„Nedokážu snést pomyšlení, že by se manžel a rodina museli o mě celé dny starat,” uvedla. Jako dříve nezávislá a soběstačná žena si chce i na konci života udržet podle svého vyjádření alespoň nějakou důstojnost.

Zákony jsou ale nekompromisní, úřady tedy asistovanou sebevraždu zamítly. Odsouhlasily ženě ale nárok na celodenní zdravotnickou péči v prostředí domova, která by jí měla v posledních dnech života ulevit.

Lecretia Sealesová se ale nevzdává a chce i těsně před smrtí bojovat o svá životní práva, kam rozhodnutí odejít dobrovolně ze života za pomoci lékaře podle ní patří.

Reklama

Související témata:

Související články

Názory na legalizaci eutanazie se různí

Měli by mít lékaři možnost ukončit beznadějnou léčbu, přinášející jen utrpení, nebo dokonce podle jasně stanovených pravidel provést asistovanou sebevraždu...

Kanadský soud povolil eutanazii

Kanadský nejvyšší soud povolil eutanazii nevyléčitelně nemocných lidí. Devítičlenný soudní senát v pátek rozhodl jednomyslně. Zrušil tak zákaz přijatý v roce...

Výběr článků

Načítám