Článek
"Nazýváme to vzorkovou odpovědí mozku zrozeného k návyku na kouření," uvedl Potkin pro časopis Cognitive Brain Research a dodal, že se jedná vůbec o první studii, která prokázala souvislost mezi závislostí na smrtícím tabáku a útočností.
Zrozeni ke kouření
Vědci rozdělili dobrovolníky podle standardních testů osobnosti na skupinu s tendencí k útočnosti a úzkosti a na kategorii, jež vykazovala nižší stupeň obou vlastností.
Do obou skupin zařadili kuřáky i nekuřáky, ale všichni dostali odvykací nikotinové náplasti s cílem snížit či vyloučit návyk na tabák.
Snímky mozku pozitronovým tomografem poté ukázaly, že neagresivní skupina nevykázala změnu metabolismu mozkových buněk, zatímco u agresivních jedinců se objevily výrazné změny. Kuřáci z agresivní skupiny vyžadovali také vyšší dávku odvykacích náplastí než nekuřáci.
"Mozkové reakce na nikotin dokazují, že agresivnější osoba má patrně větší náchylnost k závislosti na tabáku. Zároveň to vysvětluje, proč některé osoby vůbec nepociťují chuť kouřit nebo se mohou zlozvyku snadno zbavit," uvedl Potkin. "Je to stejné, jako by se člověk narodil odsouzen ke kouření."
Někteří odborníci však zdůrazňují, že návykovost kromě genetických predispozic významně podmiňuje rovněž okolí kuřáka, kulturní zvyky a společenské podmínky. "Nyní hledáme další faktory, které nutí lidi kouřit," poznamenal William Corrigall z Národního protidrogového institutu.
