Bércový vřed je poškození povrchu kůže, které zasahuje i do hlubších vrstev. Jeho okolí je zpravidla zanícené. Poškozené místo je velmi bolestivé a náchylné k infekci. Léčba je velmi zdlouhavá a ekonomicky náročná. Pacient kvůli zapáchající a bolestivé ráně trpí izolací od společnosti, otoky nebo pocitem těžkých nohou.

PŘÍČINY VZNIKU

Bércové vředy vznikají z různých příčin a je úlohou lékaře určit původ vředu - jen tak je možné nastavit správnou a účinnou léčbu. Ovšem za většinu bércových vředů stojí chronická žilní nedostatečnost (80%).

Jedná se o stav, který vzniká při  poruše návratu krve z dolních končetin do srdce. Za normálních okolností proudí krev v žilách jen směrem nahoru, což zajišťuje soustava chlopní fungujících jako jednosměrné ventily. Při žilní nedostatečnosti chlopně nefungují správně. Krev v nohách stagnuje, žíly se rozšiřují a vznikají křečové žíly. Porucha odtoku tekutiny vyvolává pocit těžkých nohou, otoky, změnu barvy pokožky a nakonec i bércový vřed.

Křečové žíly, jejichž nejhorší komplikací je pak vznik bércového vředu, jsou typickou civilizační chorobou - u zvířat se s ní nesetkáváme. Příčinou tohoto onemocnění může ovšem být dědičná dispozice, obezita a prodělaný zánět hlubokých žil. Velkou mírou se na vzniku křečových žil podílí nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání a do určité míry i věk.

LÉČBA BÉRCOVÉHO VŘEDU

"Až do 90. let minulého století se bércové vředy léčily pomocí mastí, roztoků, zásypů a dalších zevních prostředků. V současnosti se ale ve většině vyspělých zemích ujala nová, moderní a velmi účinná metoda, která spočívá v používání speciálního krytí na rány, které v ní udržuje vlhké prostředí. Délka hojení je díky udržování vlhkého prostředí v ráně daleko kratší a počet zcela zhojených případů je několikanásobně vyšší," říká MUDr. Tomáš Kopál z kožního oddělení a denního stacionáře v Bánské Bystřici.

Léčba bércového vředu je jak místní, tak i celková. Samotný vřed vyléčíme použitím tzv. vlhké metody hojení ran. Ovšem důležité je odstranit samotnou příčinu jeho vzniku, kterou bývají často křečové žíly, nadváha, špatná výživa, nedostatek pohybu, kouření.

Foto: Hartmann - Rico - Až 80 % bércových vředů vzniká díky chronické žilní nedostatečnosti.

Kompresivní terapie

Tradičním a dobře ověřeným způsobem normalizece toku krve v žilách je kompresivní terapie. Zjednodušeně se dá říci, že v rozšířených žilách k sobě chlopně nedoléhají, kdežto při aplikaci správného kompresivního obvazu se žíly zúží a "ventily" začnou fungovat.

U části pacientů je třeba odstranit varixy, buď jejich sklerotizací nebo operací. Je třeba vědět, že i po zákroku dochází k recidívě problému a pacienti vyžadují doživotní (alespoň v době zátěže - dlouhé stání, náročný den) kompresivní léčbu. Bez kompresivní terapie je léčba žilní nedostatečnosti nemožná.

Ošetření rány bércového vředu

Nejvhodnější léčbou je použití prostředků tzv. vlhké terapie.

Výhody použití vlhké terapie:
* Materiály jsou koncipované tak, že udržují v ráně vlhké prostředí, které je přirozené pro hojivé procesy. Nelepí se na ránu - převaz i rána samotná jsou tak méně bolestivé. Navíc nedojde při převazu k strhnutí nově vytořeného epitelu (buněk pokožky), jak se často stává při použití tradičních obvazů.
* Díky vlastnostem výrobků vlhké terapie není třeba podstupovat tak časté převazy, které pacienta traumatizují. Léčba je navíc rychlejší a efektivnější než v případě použití tradičních obvazů. Převaz je rychlejší, je jich třeba menší počet, čímž také dochází k úspoře finančních nákladů na léčbu.
*Výběr materiálu a ošetřování jsou jednoduché a převaz zvládne po zaučení i samotný pacient nebo jeho příbuzní.
* Moderní materiály umožňují zařazení pacienta do běžného života, často i pracovní schopnost, protože snižují zápach a vytekání tekutiny z rány. Mnozí pacienti proto nemusí po dobu léčby zůstáva v nemocnici odděleni od svých blízkých.