Ve studii bylo ze 760 vyšetřených osob 226 pozitivních. Vyšší výskyt infekce byl potvrzen u injekčních uživatelů drog, zejména žijících v Praze nebo v Ústí nad Labem, a u lidí, kteří byli někdy ve vězení. Studie nezjistila vyšší výskyt infekce u lidí po transfúzi krve a u těch, kteří mají rizikové sexuální chování.

Loni bylo v Česku hlášeno celkem 844 případů žloutenky C, z toho 526 u injekčních uživatelů drog. Počet hlášených však představuje jen zlomek skutečného výskytu, většina infekcí se neprojevuje žádnými příznaky, a tak nakažení nevyhledají lékaře.

Žloutenka C se přenáší přímým kontaktem s krví nakaženého. Objev viru žloutenky C byl publikován v roce 1989. Před zavedením testu v roce 1992 se infekce přenášela velmi často ve zdravotnictví při operačních výkonech a transfúzích krve. V posledních letech je tento přenos prakticky vyloučen. Hlavní rizikovou skupinou tak jsou injekční uživatelé drog, zdrojem nákazy může být i neodborně provedené tetování nebo piercing.

Proti žloutence C neexistuje očkování, jedinou prevencí je kvalitní informovanost a varování před rizikovým chováním. Současnou moderní protivirovou léčbou se daří zcela vyléčit 50 až 60 procent nemocných.