Muži a ženy nemají jen odlišnou tělesnou konstrukci a metabolismus, ale i rozdílnou citovou výbavu a úplně jinou mozkovou činnost. Nové výzkumy ukazují, že mají také jiné nároky na skladbu jídelníčku.

V posledních desetiletích se přístup k výživě změnil víc než za celou dobu existence člověka. Dřív si lidé vybírali jídlo pro jeho dobrou chuť a požitek z něj. Dnes se cítíme provinile, když na svoji stravu nepohlížíme jako na celoživotní terapii.

Soustřeďovat se na zdravotní hodnotu jídla, to je přístup typický pro ženy. Mužům jde spíš o požitek z něj. Preferují vydatné porce a v jídle nacházejí tělesné uspokojení. Potěšení z něj spojují s jeho chutí a vůní. Naopak ženy daleko častěji sledují složení tuků, cukrů a bílkovin. Nízký počet kalorií činí pro ně určité jídlo žádoucí.

Jistě se najdou i ženy, které nejsou posedlé zdravou stravou a dokážou si v restauraci vychutnat třeba tatarský biftek nebo jiné kulinářské slasti. Je však mnohem více žen než mužů, které stravovací průmysl a různí rádoby odborníci přesvědčili, že páchají sebevraždu, když jedí různé nezdravé pochoutky.

Na světě je dvakrát více vegetariánek než vegetariánů

Rozdílný přístup ke skladbě jídelníčku vyvolávají možná i odlišné nároky ženského a mužského organismu. Pro muže je třeba nezbytné červené maso. Bez něj jejich organismus nedokáže produkovat dost mužského pohlavního hormonu testosteronu.

Zřejmě i proto je na světě dvakrát více vegetariánek než vegetariánů. Navíc ženy, které obvykle nakupují jídlo pro domácnosti, mají nepřiměřený vliv na stravování populace. Podle britské lékařské asociace však dvě ze tří vegetariánek nepovažují vodní zvířata za živočichy. A polovina z nich pohlíží na kuře jako na zvláštní druh zeleniny. Pouze to červené maso, které muž potřebuje, zůstává kamenem úrazu. Často pak to, co ženy podávají u stolu jako zdravé jídlo, připomíná spíš pokrm chudáků z minulých století.

Britské Timesy tvrdí, že ve třech případech ze čtyř rozpoznáme ženu od muže podle toho, co si objednají v restauraci k jídlu. Muž preferuje bifteky, pečená masa, hamburgery a uzeniny. Ženy dávají přednost sýrům, polévkám, salátům, těstovinám, zelenině, ovoci a bílému masu. Pokrm, který neznají, nejspíš odmítnou.

Ženy jsou mnohem více ovlivňovány reklamou

Polovina britských žen říká, že by nikdy nevzaly do úst párek. Trpí přehnanou averzí vůči tukům. Stále spekulují o hodném a zlém cholesterolu, i když výzkumy dokázaly, že o jeho hladinách rozhoduje spíš dědičná dispozice než složení potravy.

Rozdíly ve stravování mužů a žen, které navíc často nesmyslně hubnou, způsobují i to, že slabší pohlaví trápí mnohem víc nemoci z příjmu potravy (anorexie a bulimie).

Posun v jídelníčku však často nemá co do činění s požadavky na výživu. Ovlivňuje ho spíš reklama. Neexistuje žádný ženský časopis, který by nevaroval před tuky a červeným masem. Ženský princip stravování se pak často mění v jakýsi potravinový teror.