Článek
Jak renomovaný německý odborník uvedl na jednání expertů zabývajících se touto problematikou, podobné symptomy, jež mohou mít fatální účinky na mozek, se objevují u více než pětiny pacientů, které trápí migrény. Ovšem objasnit příčiny vzájemné souvislosti migrény a mrtvice se vědcům přes značné úsilí zatím nepodařilo.
Migréna je jistě nejznámější a zároveň druhá nejčastější záchvatovitá bolest hlavy, která je způsobená nadměrným rozšířením nebo zúžením cév v mozku. Postihuje asi 5 - 6 % mužů a 15 -18 % žen. Začíná nejčastěji v pubertě nebo mezi 20.- 30. rokem.
Migrénu dělíme na 2 skupiny:
- migrénu s aurou (tj. migrénu klasickou),
- migrénu bez aury, (tj. migrénu prostou).
Aura je příznak, který při migréně bezprostředně předchází bolest hlavy. Vyskytuje se nejčastěji v podobě jisker či záblesků v zorném poli, někdy může nemocný vidět i různě barevné kotouče. Dále může docházet k vlnění nebo výpadkům části zorného pole. Všechny tyto typy aury označujeme jako auru zrakovou. Obvyklá aura trvá 5 - 45 minut (nejčastěji 15 -30 minut). Existují i jiné typy aury, se kterými se ale i specialista setkává zřídka. Jde například o přechodné ochrnutí poloviny těla u tzv. "migrény hemiplegické" nebo o přechodné ochrnutí okohybných nervů, které pacient vnímá jako dvojité vidění, tzv. "migrény oftalmoplegické". Občas se může objevit i jen samotná aura, bez následující bolesti hlavy, jindy, poměrně vzácně se aura může objevit až v průběhu bolesti hlavy.