Vnitřní hodiny člověka vycházejí ze čtyřiadvacetihodinového rytmu. Řídí se jimi veškeré pochody v těle, ovlivňují soustředění a vnímání, stejně jako fyzickou a duševní kondici.

Časně ráno mezi 04:00 a 06:00 se tělo probouzí. Klesá tvorba melatoninu a posiluje se tvorba hormonů. Tou dobou jede naplno krátkodobá paměť, a tak je dobré si po ránu zopakovat informace, které bude člověk potřebovat přes den například u zkoušky. Časně ráno je tělo nejcitlivější k bolesti.

V 08:00 je podle chronologů vhodná doba pro snídani, tělo je připraveno zásobit se energií na celý den.

Mezi 09:00 až 12:00 je člověk nejvýkonnější a zvládne bez problémů každou práci, snadno se také učí. Rozlet by mohlo zbrzdit jen těžké jídlo, které v této fázi dne tělo spíše unaví, než aby ho posílilo.

Mezi 13:00 a 14:00 je člověk podle chronologů nejodolnější vůči bolesti. Je však i celkově otupělý, a tak by neměl řešit vážné problémy. Výkonnost klesá o pětinu, proto je lépe věnovat se jednoduchým činnostem.

Odpoledne aktivita zvolna stoupá, po 17:00 je člověk na vrcholu ve schopnostech reagovat a pamatovat si, proto je prý dobré věnovat se studiu a záležitostem, které souvisejí s koordinací a manuální zručností. Užitečný je i sport.

Večer se tělo uvolňuje a udělá mu dobře lehká večeře. Ve večerních hodinách jsou smysly a cit pro vůně a chutě nejvýraznější, což vysvětluje to, že právě z večerního mlsání má člověk největší požitek.

Do 23:00 by se člověk měl uložit na lože, aby přes noc načerpal novou sílu a energii na další den.