GLP 1 je zajímavá tím, že poruchu metabolismu cukrů koriguje hned na začátku látkové výměny. Vědci si jí všimli při výzkumu hormonů, které regulují činnost buněk střevní sliznice. V nich tento peptid vzniká. Zjistili, že ovlivňuje hospodaření s energií, tedy i s cukry. Má vliv také na pocit sytosti, pohyb střev atd. Vzniká ve střevech, kde se ale za pár minut rozloží.

Poopravili přírodu

Vědcům se v biologických laboratořích podařilo vyrobit podobnou látku, která má životnost zhruba půl dne. "Pacienti si ho píchají pod kůži tak jako inzulín," říká doc. Milan Kvapil, CSc., přednosta interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole. "Lék výrazně přitlumí vstřebávání glukózy ze zažívacího traktu a tedy i průběh glykemických křivek. Prakticky eliminuje příliš vysoké hladiny krevního cukru, které jsou pro pacienta nejnebezpečnější, protože hrozí poškozováním cév a dalšími zdravotními komplikacemi. Ale zmenšuje třeba také pocit hladu, takže se diabetik může snáz zbavit alespoň části nadbytečných kil a tak dál."

Poprvé v historii nahrazují inzulín

Nový lék netlumí jen prudký vzestup krevních cukrů. Celkově zlepšuje stav diabetu a pomáhá snížit:
* rizika infarktu a mrtvice;
* nebezpečí vysokého krevního tlaku nebo cholesterolu;
* cévní potíže a další negativní jevy, které doprovázejí cukrovku.

Jeho další výhodou je, že si ho pacient obvykle píchá méně často (1-2 krát denně místo 2-3 krát denně, jako tomu bývá u inzulínu).

Uměle vyrobený GLP 1 však není žádným zázrakem bez sebemenší chybičky. I on má například vedlejší účinky. "Tím nejzávažnějším jsou pocity nevolnosti části pacientů," říká docent Kvapil. "Na začátku léčby trápí v různé míře asi polovinu pacientů, u většiny však postupně odezní."

A stejně jako u inzulínu je u léku GLP 1 velice důležité, aby diabetik nespoléhal jen na účinky tohoto peptidu. Naopak, musí si dávat pozor na to, co jí a jak žije. Potřebuje pestrý pohyb, držet na uzdě nadbytečná kila atd.

Další novinky

GLP 1 však není posledním výkřikem vědeckých výzkumů. "V závěrečných stádiích je ověřování účinků dalšího léku," říká docent Kvapil. "Ten brzdí činnost enzymu, který jinak během pár minut rozloží přirozený peptid GLP 1 ve střevech. Nový lék si pacienti nemusí píchat, užívá se v tabletkách. Dosavadní výsledky nasvědčují tomu, že má daleko menší vedlejší účinky. V ČR by mohl být k mání během tří let."

Do konce roku u nás navíc bude řada dalších novinek. Například inhalační inzulín, určený hlavně pacientům, kteří si nemohou píchat inzulín. Už teď lékaři předepisují některým pacientům léky, které zvyšují citlivost tkání k inzulínu (stačí jim pak jeho menší množství), antidiabetika v tabletách, účinnější než ta dosavadní a tak dál.

Nekázeň sráží efekty léčby

Překotné a vlastně fascinující úspěchy vědy však ostře kontrastují s nekázní spousty diabetiků. Případně s tím, jak málo vědí o tom, co jim může pomoci a co ublížit. Výmluvně to dokumentují fakta.

Zatímco třeba moderní léky na epilepsii eliminují chorobu z 80 až 90 procent, i nejmodernější prostředky na cukrovku dosahují požadovaných výsledků pouze u 20 až 30 procent diabetiků.

"Pokud hledáme pacienty, kteří splňují opravdu přísné požadavky (normální váhu, krevní cukr, cholesterol a krevní tlak), zjistíme, že je to něco málo víc než jedno procento z 712 000 diabetiků v ČR," říká docent Kvapil. Příčinou tohoto stavu není samozřejmě jenom nekázeň spousty cukrovkářů, ale má na něm rozhodující podíl.

To nejlepší těm nejlepším

Je otázka, jestli by lékaři neměli spolu se zdravotními pojišťovnami víc přemýšlet o tom, jak to udělat, aby nejnovější léky dostávali ti pacienti, kteří z nich vytěží nejvíc.

Tito lidé budou mít také nejméně následných komplikací (infarkty, mrtvice, potíže se zrakem a ledvinami, diabetické nohy atd.). Jejich léčení stojí společnost stovky miliónů korun.

O chování diabetika prozradí ledacos například nově objevený ukazatel: glykovaný hemoglobin. Znát jeho výši může být pro cukrovkáře stejně cenné, jako je pro lidi s vysokou hladinou krevních tuků důležité znát svůj cholesterol. Z hladiny glykovaného hemoglobinu lze přesně vyčíst, jak účinná je určitá léčba. Ukazuje to, jak se pacientovi dařilo cukrovku držet na uzdě poslední měsíc a půl až dva. Odhalí třeba diabetiky, kteří se snaží být vzorní 14 dní před návštěvou lékaře, aby stlačili nepříznivé hodnoty krevních cukrů blíž k normálu.

Rozumné chování diabetika může hodně ovlivnit třeba dobře zorganizovaný rekondiční pobyt, který si pacient z třetiny hradí sám. Diabetici se na něm dozvědí od lékařů a odborníků spoustu užitečných věcí. Ale také si jich hodně mohou prakticky vyzkoušet. Díky tomu se pak nejeden z nich zbaví chyb, které dělá. U nových, často dražších léků by taková rekondice možná měla být podmínkou.