Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest spojené s hyperreaktivitou prudušek. Při podráždění dýchacích cest dochází k otoku střední vrstvy průdušek, ke zvýšené produkci hlenu hlenotvornými žlázkami a ke stahu hladké svaloviny. Výsledkem je ztížené proudění vzduchu jak při nádechu, tak při výdechu. Nemocný  pociťuje dušnost, průdušky vydávají pískavé či hvízdavé zvuky. U některých lidí je nápadný dráždivý kašel, někteří si pouze stěžují na tlak na hrudi. Symptomy se dostavují v různě dlouhých intervalech buď jako reakce na známý podnět, nebo bez nápadné příčiny. Časté jsou noční dušnosti a dušnosti při tělesné námaze.

Průduškové astma je dnes chápáno jako nemoc, k jejímuž rozvoji vede souhra několika faktorů. Na počátku je genetická dispozice, ta však sama o sobě nestačí. Mezi nejčastější podněty, které průdušky dráždí a mohou vyprovokovat astmatický záchvat, patří cigaretový kouř, prašné prostředí, dráždivé plyny, spreje na vlasy, mlha, smog, peří, chlad, fyzická námaha i silné emoce, pylová zrna, zvířecí srst, roztoči, plísně, potraviny, hmyzí jedy apod. 

Asi 20 % případů astmatu začíná v kojeneckém a batolecím věku, 10 % ve věku předškolním, 70 % ve věku školním a v době dospívání. Puberta  nechrání  před vznikem alergie ani astmatu a není rovněž pravda, že dítě ze svého astmatu "vyroste". Zcela jednoznačně bylo prokázáno, že výskyt astmatu je častější při kontaktu dítěte s cigaretovým kouřem.

Výskyt alergických onemocnění v ČR

Alergiků jsou v České republice asi 2,5 milióny, alergickou rýmu má asi 1,25 - 1,5 miliónu lidí, průduškové astma se vyskytuje asi u 800 000 lidí. Alergický (atopický) ekzém má asi 800 000 - 1 000 000 lidí. Odhaduje se, že asi 250 000 lidí s astmatem nemá dosud stanovenou diagnózu, a tím pádem ani zavedenou potřebnou léčbu. Asi 60 - 80 % astmatiků trpí současně i alergickou rýmou, 20 - 40 % pacientů s alergickou rýmou má současně i astma. Přibližně 5 % dětí je postiženo alergickým ekzémem. Dvě třetiny dětí s kojeneckým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu. Astma se vyskytuje asi u 6 - 12 % dětí.

Moderní léčba

V současné době existují moderní kombinované léky, které umožňují dosáhnout úplné kontroly astmatu. Moderní preventivní léčba je schopna astma velmi dobře léčit a jeho aktivitu ztlumit natolik, že většina nemocných svou nemocí nemusí být nijak omezována v běžných životních aktivitách, včetně sportu. Astmatik si však musí být vědom, že preventivní léky musí užívat i v období, kdy nemá žádné potíže. Absolutně nezbytná je proto spolupráce alergika a astmatika v léčebném programu, pochopení jeho rodiny, jeho výchova a informovanost o tom, co jsou alergie a astma, co je jejich podstatou.

Pacienti musí pochopit, že je účelné léčit nemoc nejen dlouhodobou léčbou léky, ale že je třeba také přijmout určitá opatření ve způsobu života. Při pochopení těchto zásad lze dosáhnout toho, aby astmatik žil plnohodnotný život bez příznaků astmatu.

Podmínkou úspěšné léčby je včasné rozpoznání astmatu v jeho počínajících příznacích, které jsou často netypické, nebo skryté. Včasná diagnóza vede k časné léčbě. V České republice se nyní v průměru opožďuje poznání a stanovení diagnózy o 2,1 roku. Nepoznané a neléčené astma je rizikem pro trvalé změny ve funkci plic.