Staří a nemocní lidé často navíc škodám jen přihlížejí a nemohou se podílet na jejich odstraňování. Přitom práce může podle vedoucí lékařky Centra krizové intervence v bohnické léčebně Heleny Vidovičové v první chvíli duši postižených výrazně pomoci. Upozornila na to, že psychické napětí často v prvních dnech překryje nutnost pracovat a odstraňovat škody.

Silněji působí podle odborníků záplavy samozřejmě na ty, kteří je zažívají poněkolikáté. Opakovaně přicházející údery u nich mohou rozvinout pocit, že nemá cenu o cokoli se snažit, protože to znova spláchne voda.

Problémy někdy přicházejí až později, dokonce i několik týdnů po tragédii. "Lidé jsou úzkostní a depresivní, v noci nemohou spát, protože se jim zážitek ve snech vrací," vysvětlila psychiatrička. Čas podle odborníků tuto poruchu neléčí, ale spíše dále zhoršuje.

"V okamžiku, kdy má člověk pocit, že to nezvládá, že je to silnější než on, měl by vyhledat odbornou psychiatrickou či psychologickou pomoc," upozornila lékařka. Nedoporučuje s tím otálet.

Letošní záplavy navíc přišly v období, kdy tradičně přibývá jarních depresí a sebevražd. Nejvíc sebevražd odborníci zaznamenávají každoročně v květnu a v říjnu. Jejich počet se však podle psychitra Ivana Davida postupně zvyšuje již od přelomu března a dubna, souvisí to podle něj se změnou světelných podmínek během dne.