"Ve věkové kategorii 18 až 25 let je tento pallomavirus přítomen v těle čtvrtiny až poloviny žen. Organismus většiny z nich se viru dokáže sám zbavit. Problém je v tom, že přibližně tři procenta žen jsou pozitivní ještě ve věku nad 35 let a tyto ženy jsou vystaveny desetkrát vyššímu riziku karcinomu děložního hrdla," řekl gynekolog Marek Pluta z Fakultní nemocnice Motol.

Onemocnění se od doby získání infekce vyvíjí deset až 20 let. V tomto období by mělo být zachyceno při screeningovém vyšetření. Češky mají jednou ročně nárok na preventivního gynekologické vyšetření, při kterém by lékař měl udělat také cytologický stěr čípku a odeslat ho do laboratoře. Při těchto vyšetřeních by měl lékař ženy s vysokým rizikem odeslat do centra gynekologické prevence k dalšímu vyšetření.

V ČR existuje podle Pluta mnohem více cytologických laboratoří než v řadě vyspělých zemí, ale je třeba zvýšit dohled nad kvalitou jejich práce. Je třeba, aby jednotlivé laboratoře ročně zpracovávaly větší počet vzorků.

Včasný záchyt onemocnění dává až 80 % naději na uzdravení

Po karcinomu prsu je druhým nejčastějším zhoubným nádorem žen. Ročně jich onemocní přibližně 1100 a 500 jich zemře. Rakovině děložního čípku lze předcházet prevencí. Včasný záchyt dává pacientkám zhruba osmdesátiprocentní naději na uzdravení.

Rakovina děložního čípku se v Česku objevuje dvakrát až třikrát častěji než v rozvinutých zemích Evropské unie.

Vznik rakoviny děložního čípku je v malém počtu případů negativně ovlivněn hormonální antikoncepcí. Na druhé straně tato antikoncepce o 50 až 60 procent snižuje riziko vzniku rakoviny dělohy a vaječníků.

Do konce příštího roku nebo začátkem roku 2008 by čeští lékaři mohli získat vakcínu bránící vzniku rakoviny děložního čípku. Vakcinaci by měly podstoupit všechny dívky ve věku kolem 14. roku, tedy ještě před začátkem sexuálního života.