Hlavní obsah

Češi podceňují příznaky mozkové mrtvice

Pouhé tři hodiny má člověk postižený mozkovou mrtvicí na to, aby se vyvaroval trvalému postižení. Pokud není v této době dopraven do nemocnice, může zčásti ochrnout, přestane mluvit, slyšet nebo cítit dotyk. Většina českých pacientů příznaky cévních mozkových příhod podceňuje. Lékaři mohou účinně pomoci jen zhruba jednomu procentu nemocných.

Článek

"Máme účinnou léčbu, avšak léčeno je pouze jedno až půldruhého procenta nemocných ročně," řekl Robert Mikulík z neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Hlavní problém je v tom, že pacienti nebo jejich blízcí volají pomoc pozdě. Podle Milady Pokorné z pražské záchranné služby nedokážou pak přesně popsat stav pacienta.

Cévní mozkové příhody patří v Česku společně s kardiovaskulárními a nádorovými onemocněními mezi tři nejčastější příčiny úmrtí. Ročně tato choroba postihne až 30 000 lidí. V roce 2004 bylo účinně léčeno jen zhruba 300 pacientů. Lékaři upozorňují, že mnoha úmrtím lze zabránit, pokud je včas přivolána odborná pomoc.

Příznaky mozkové mrtvice jsou podle lékařů mnohdy brány na lehkou váhu. "Člověk přestane souvisle mluvit, koktá a často je svému okolí pro legraci," popsal okolnosti choroby lékař. Upozornil, že místo rychlého volání pomoci kolegové nebo i příbuzní pouze pozorují "divné" chování nemocného a nanejvýš jej uloží na lůžko. Když je po mnoha hodinách dopraven do nemocnice, lékaři mu již nedokážou pomoci.

Cévní mozková příhoda má dvě formy

Z osmdesáti procent jde o mozkový infarkt a ve zbývajících případech o mozkové krvácení. Mozkový infarkt vzniká podobně jako srdeční uzávěr tepny. Tkáň mozku přestane být zásobována krví a za několik hodin odumírá. Každou minutu zaniká kolem dvou miliónů mozkových buněk. Bez léčby umírá kolem třiceti procent pacientů v průběhu tří měsíců, dalších třicet procent zůstává trvale invalidních. Mozkové krvácení vzniká prasknutím mozkové tepny a vylitím krve do mozkové tkáně. Zemře polovina pacientů; většina těch, kdo přežijí, je trvale invalidní.

Nejčastějším projevem mozkové příhody je slabost, ochrnutí jedné poloviny těla, popřípadě poloviny obličeje. "Začal jsem recitovat báseň. Najednou mi vypadl text z ruky a přestal jsem mluvit," popsal svůj stav herec Petr Haničinec, který cévní mozkovou příhodu prodělal před pěti lety při vystoupení mimo Prahu. Byl rychle převezen do Všeobecné fakultní nemocnice a díky včasnému zásahu je dnes čtyřiasedmdesátiletý umělec relativně v pořádku. Stále ale má určité problémy s vyjadřováním i s pohyby končetin.

Mikulík upozornil, že pokud je pacient dopraven do nemocnice do tří hodin, může po několika dnech odejít zcela zdráv, bez jakýchkoli následků. Je mu podána látka, která rozpustí krevní sraženinu, tepna se uvolní a mozková tkáň může být znovu zásobena krví. To je podle něj jediná účinná léčba. Zmešká-li se o několik minut, nikdo už pacientovi nepomůže, zdůraznil.

Reklama

Související články

Migréna zvyšuje nebezpečí mrtvice

Lidé, kteří trpí migrénou, jsou dvojnásobně náchylnější k možné náhlé mozkové příhodě než ti, kteří tuto formu bolesti hlavy prakticky neznají. K tomuto závěru...

Na Homolce léčí mrtvici trombolýzou

Cévní mozková příhoda, lidově mozková mrtvice, nemusí být osudová. Pražská Nemocnice Na Homolce uplatňuje moderní způsob léčby v podobě takzvané trombolýzy....

Výběr článků

Načítám