"Syndrom souvisí s životním stylem, zejména se stresem. Výskyt onemocnění v Česku je stejně častý jako v Evropě," říká předseda České lékařské společnosti gastroenterologické Petr Dítě.

Pacienty trápí především téměř neustálý průjem či naopak zácpa bez ohledu na stravování a momentální psychické rozpoložení. Průjem může být až takového charakteru, že postižený běhá desetkrát denně, sedm dní v týdnu. Někdy může být stolice normální, ale postižený cítí veškeré příznaky průjmu (škroukání v břiše, pálení, křeče, pocit nucení na stolici).

Po vyprázdnění může mít pocit, že nevyšlo všechno (jde jen o pocit způsobený předrážděním nervů v konečníku, nicméně je to hodně nepříjemné). Na některé potraviny trávicí trakt reaguje předrážděně, často je to ovšem jen dojem pacienta, který už je ze svých potíží tak vystresovaný, že vidí viníka v každém jídle.

Příčin onemocnění může být mnoho, ve většině případů souvisí s psychikou. Součástí léčby by proto měla být i psychoterapie či alternativní medicína. Další příčiny mohou být: potravinová alergie, dietní chyby, dieta s nízkým obsahem vlákniny, přepracování, deprese, užívání antibiotik a projímadel či rozmnožení kvasinek v trávícím traktu.

Nemoc se velmi obtížně diagnostikuje

Stanovení správné diagnózy je podle Dítěte velmi obtížné. Nemoc je často odhalena až po mnoha letech různých vyšetření, nevhodné léčby nebo nadbytečných zákroků. Jedním z důvodů, proč dochází k průtahům léčby je také skutečnost, že mnoho pacientů se ze studu o projevech této nemoci při běžné prohlídce u lékaře raději nezmíní.

Onemocnění někdy nastupuje postupně, velmi často se však rozvine po prodělaném infekčním onemocnění trávicího traktu např. střevní chřipce nebo po mimořádně stresující události. V těchto případech funguje chřipka nebo stres jako spouštěč něčeho, co už v těle bylo a čekalo na vhodnou příležitost.

Podle Miklovičové se odhaduje, že dvě třetiny postižených pomoc lékaře vůbec nevyhledá. Ženy přicházejí k lékařům se symptomy poruchy pohyblivosti střev častěji než muži. Možná to souvisí s tím, že ženy obecně vyhledávají lékařskou pomoc častěji. Podle studie provedené v Británii polovina pacientů, kteří byli v průběhu pěti let doporučeni na gastroenterologickou kliniku, trpěla syndromem dráždivých střev.

Projevy nemoci oslabují organismus a snižují kvalitu pacientova života po fyzické, sociální, emoční i sexuální stránce. Ovlivňují jeho schopnost pracovat.

Mnohočetné symptomy poruchy pohyblivosti střev jsou vysvětlovány řadou různých mechanismů, zejména zhoršenou motorickou, senzorickou a sekreční funkcí žaludečního a střevního traktu. Je také známo, že důležitou roli při regulaci pohyblivosti a vnímání bolesti v tomto traktu hraje látka serotonin.

Léčba

Medicína používá různé léky ke zmírnění symptomů. Jsou to samozřejmě protiprůjmové léky nebo naopak projímadla. Na utlumení křečí se používají spazmolytika - ta se berou zejména při velkých bolestech. V souladu s teorií přecitlivělých receptorů ve střevech se používají léky, které citlivost upravují, to jest antidepresiva a antagonisté serotoninu. Pokud má pacient kromě syndromu dráždivého střeva i deprese, dostane normální antidepresivum.

Velmi důležitá je i změna jídelníčku. Ze stravy by se měly vyloučit mléčné výrobky, pšenice, sušenky a zákusky, cukr, káva, alkohol, smažená jídla, zmrzlina, pomerančové a grapefruitové šťávy, ořechy, instantní výrobky a červené maso. Naopak zařadit do stravy je vhodné celozrnnou rýži, živé jogurty, zeleninu a ovoce, ryby a drůbež. Velmi důležité je i pomalé a důkladné rozkousání potravy. Z přírodních zdrojů lze doporučit česnek, který podporuje trávení a rozklad toxinů ve střevě, navíc má bakteriocidní účinky.