Je to sice do jisté míry pravda, ale ne úplná. Paměť totiž nepracuje zcela automaticky, je třeba ji trénovat a svým způsobem i hýčkat.

V první řadě by neměl člověk svou paměť zatracovat už předem a říkat si, že je k ničemu. Rovněž nikam nevede, když se za svůj nedostatek kárá a propadá pesimismu. Mnohem účelnější je dělat všechno pro to, aby se situace nezhoršovala, a také věřit, že může být i lépe.

Mozek nemá být zahlcován zbytečnostmi

Oslabení paměti často souvisí s neschopností soustředit se dostatečně na určitou věc. Náprava se dá zjednat tak, že si ve volných chvílích se zavřenýma očima podrobně vybavujeme známou věc nebo situaci. Tento postup se dá rovněž spojit s asociací, tedy s hledáním souvislostí, což nezřídka vede k tomu, že se zapomenutá informace opět vybaví.

Ne všechny údaje a vjemy si zaslouží uložení do paměti. Je na každém, jak je ohodnotí podle důležitosti. Mozek si ale v žádném případě nezaslouží, aby byl zahlcován a obtěžován věcmi nepodstatnými nebo dokonce hloupými.

Pokud to jen trochu jde, měli bychom vše prožívat a sledovat co nejširším záběrem svých smyslů, jak bývá zvykem ve východních kulturách. Vzniká pak jakási řetězová reakce, která postupně vyvolá celý obraz.

Pozitivní vnímání paměť podporuje

Naprosto nenahraditelné je dodržování pořádku a ukládání věcí na stálé místo. Předměty se pak neztrácejí a člověk záhy zjistí, o kolik více má času a méně stresů. Dodržování této zásady nesmírně ulehčuje život.

Bylo prokázáno, že optimismus a pozitivní vnímání světa paměť podporují, zatímco negativní emoce vnášejí do mysli zmatek a přijímaná data svým způsobem zamlžují.

Kdo průběžně dbá na rozšiřování své slovní zásoby, nemívá nijak zvláštní problémy s pamětí. Proto je dobré nevyhýbat se společnosti, dát prostor intelektuální zvídavosti, diskutovat, hodně číst a třeba si psát deník. Listování v něm je navíc užitečné pro připomenutí různých událostí v běhu času. Jde o velmi účinnou terapii i zábavu, kterou bychom neměli podceňovat. S využitím počítače nejde ani o velkou časovou ztrátu.

Nedostatečný spánek okrádá mozek o potřebnou energii. A totéž platí o pohybu, při kterém dochází k okysličení organismu včetně hlavy. Proto je třeba vzít na vědomí, že s rostoucí fyzickou leností to jde zpravidla s kopce i s kapacitou paměti a jejím využíváním.