První slovo operované ženy poté, co se v pondělí probudila z narkózy, bylo "Merci" (Děkuji). Sdělil to chirurg Bernard Devauchelle, který operaci vedl spolu s lyonských chirurgem Jean-Michelem Dubernardem.

Dubernard řekl, že pacientce se daří dobře po fyzické, psychické i imunologické stránce. Po 24 hodinách byla odstraněna tracheotomie a pacientka byla probuzena z narkózy. Už v pondělí poprvé viděla svůj nový obličej. Ženě, kterou pokousal pes a přišla o nos, rty a bradu, transplantovali obličej ženy v klinické smrti.

Dubernard neskrýval, že je zde riziko odmítnutí cizí tkáně organismem pacientky i zvýšené riziko rakoviny kůže. O psychologických rizicích plynoucích z toho, že žena bude muset přijmout svou novou podobu, zatím nechtěl mluvit.

Transplantace byla jediným řešením

Devauchelle řekl, že to, zda transplantovaná část obličeje nabude veškeré citlivosti, se bude vědět za čtyři až šest měsíců. Vysvětlil, proč se tým lékařů rozhodl použít revoluční metody, kdy transplantoval obličej od dárkyně v klinické smrti: "Rozhodli jsme se pro transplantaci části obličeje, protože jsme chtěli nejen řešit estetickou otázku, ale také funkci obličeje."

Vyvrací tak námitku svého kolegy, jenž uvedl, že by jí pomohla i tradiční plastická chirurgie a použití štěpů z kůže. Ženě byly transplantovány i žíly a cévy.

Ředitelka francouzské Agentury pro biomedicinu Carine Canbyová tým operatérů podpořila: "Žena nemohla dál normálně jíst, měla velké problémy s mluvením a dnešní plastická chirurgie neumožňuje vrátit svalům okolo úst funkčnost." Na tiskové konferenci také řekla, že pacientka dostala předem všechny informace i o možných rizicích. Žena bude muset po zbytek života brát léky potlačujcí imunitní reakce.

Dubernard, který se proslavil v roce 1998 první transplantací ruky, řekl, že když byl k operaci přizván, velmi to zvažoval, ale když pacientku viděl, vůbec neváhal.

K odebrání části tváře dárkyně dala její rodina jasný souhlas, řekla Canbyová. Umírající ženě byly se svolením rodiny odebrány za účelem transplantace i některé vnitřní orgány.

Pes, který ženu pokousal, jí zachránil život

Ženu pokousal její vlastní pes. Jak uvedla její sedmnáctiletá dcera, pokoušel se ji probrat, když ležela na zemi po předávkování léky, chtěla spáchat sebevraždu. Dcera se domnívá, že pes, který ji cloumal obličejem, ji zřejmě zachránil život, protože ji dokázal probrat: "Pro ni bylo nakonec štěstí, že tam pes byl," řekla dcera.

Pes byl posléze navzdory přání rodiny utracen.