Podle Davida Jenkinse, vedoucího týmu vědců z univerzity v Torontu, to bylo víc než hodnoty dosažené za tuto dobu u osob, které užívají určité léky na snížení cholesterolu. A než hodnoty dosahované lidmi, kterým odborníci předepsali stravu s nízkým podílem tuků a bohatou na obiloviny. Kanadští vědci však zároveň uznávali, že tato prehistorická dieta je trochu drastická pro lidi, kteří jedí vlákniny trvale málo.

Jejich experiment však naznačuje - bez ohledu na zmíněný fakt - jak velký význam může mít pro současného člověka vláknina. Podobně jako aktivní pohyb a racionální strava, kterou se nebudeme přejídat.

Vláknina navíc umí mnohem víc než jen snižovat cholesterol. Přesto je stále málo známou a stále nedoceňovanou součástí naší potravy.

Dlouhý seznam chorob

Obsahují ji zejména: luštěniny, obiloviny, černý chléb a knäckebroty. Ale také houby a otruby, sója nebo výrobky z ní. Podobně jako zelenina a ovoce. Jíst hodně vlákniny právě v ovoci a zelenině je výhodné proto, že obsahují spoustu dalších látek prospěšných pro lidské zdraví.

Vláknina snižuje riziko vzniku řady civilizačních nemocí:
infarktu a mrtvice (až o třetinu), podobně jako dalších kardiovaskulárních chorob
rakoviny konečníku a tlustého střeva
střevních výchlipek a nezhoubných nádorů střeva
žlučových kamenů
osteoporózy

Pozoruhodné přednosti

Jíst potraviny s vysokým obsahem vlákniny je důležité i pro obézní a pro lidi s nadbytečnými kily. Mohou jim pomoci v tom, aby shodili, tělo totiž nedokáže vlákninu strávit a nezíská z ní tedy žádné kalorie.

Vláknina v sobě zadržuje vodu, v trávicím traktu proto nabobtná a zasytí člověka na delší dobu, zároveň tím zlepšuje činnost střev, ale také tím stimuluje pravidelnost stolice, kterou změkčuje, takže je zároveň dobrou prevencí proti zácpě;

Vláknina také brzdí vznik nebo zhoršování hemoroidů, vytváří v trávicím systému substrát pro přátelskou střevní mikroflóru a umožňuje vznik látek, které usnadňují činnost a regeneraci střevní stěny.

Rozpustná vláknina (zejména v ovoci, ale částečně i v zelenině) na sebe navíc dokáže vázat cholesterol a odvést ho z těla, snižuje tak jeho hladinu v organismu. Nerozpustná vláknina na sebe nabaluje řadu odpadních látek a podporuje jejich vylučování z těla ven, navíc čistí střevní stěny.

Pokud jíme hodně vlákniny, měli bychom také hodně pít. Právě proto, že na sebe váže vodu. Dostatek tekutin je důležitý pro normální chod organismu.

Skvělá pro diabetiky

Pozoruhodné vlastnosti vlákniny by měly zajímat i diabetiky, případně lidi s vysokým rizikem vzniku cukrovky. Nejen proto, že 90 % z nich má velkou nadváhu nebo je obézních. Ale také proto, že nedostatek vlákniny dokáže diabetes vyvolat anebo urychlit jeho vznik.

"Potraviny s vysokým obsahem rozpustné vlákniny navíc dovedou snížit spotřebu inzulínu," dodává Pavel Suchánek, odborník na otázky výživy z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. "Zpomalují také vstřebávání cukrů a pomáhají zmenšit prudké výkyvy hladiny krevních cukrů."

Je to tím, že snižují glykemický index (GI) potravin. Ten udává, jak výrazně zvedne určitá potravina hladinu krevních cukrů. Čím vyšší ho potravina má, tím intenzívnější pocit hladu dokáže vyvolat při opětovném poklesu krevních cukrů. Vláknina, která zpomaluje vstřebávání látek, zároveň snižuje GI a následný hlad.

Alarmující stav

Odborníci doporučují jíst 25-30 g vlákniny denně. Podle výzkumu doc. MUDr. Pavla Kohouta, CSc., a Evy Chocenské vyhoví tomuto doporučení pouhá dvě procenta lidí. Naopak 98 % jich konzumuje méně než toto množství, a 78 % ho sní dokonce méně než polovinu. Je čas alarmovat veřejnost.

Na nedostatek vlákniny v našich jídelníčcích reagují i někteří výrobci. Na trhu se objevil například jogurt, který jeho výrobce obohatil o vlákninu. Obsahuje jí tolik, kolik jí mají asi 2 krajíce černého chleba nebo 5 misek müsli. V jogurtu vedle toho najdeme probiotické baktérie, vápník a řadu dalších užitečných látek.

Je součástí nejnovějšího trendu. Výrobci už dnes neobohacují potraviny jen o některé vitamíny, ale i o další látky podporující zdraví (omega 3 nenasycené mastné kyseliny, steroly, probiotické bakterie atd.).