Hlavní obsah

Kouření není zlozvyk, ale nemoc

Právo, Václav Pergl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

V České republice kouří dva a půl miliónu osob. To je čtvrtina obyvatel. "Ročně kvůli kouření zemře 18 000 lidí, tedy jedno okresní město," říká doktorka Eva Králíková z nově otevřeného Centra léčby závislosti na tabáku při 1. lékařské fakultě UK v Praze.

Článek

Osmdesát procent kuřáků by se přitom svého zlozvyku raději zbavilo. Říkají to průzkumy. "Tito lidé jsou kandidáti léčby," zdůrazňuje doktorka Králíková. Právě jim jsou určena Centra léčby závislosti, která letos vznikají po celé republice.

Hrozí mrtvice

Závislost na tabáku není pouhým zlozvykem, jak jsme léta slyšeli. Je nemocí. Světová zdravotnická organizace ji označuje diagnózou F 17. Platí i v České republice. Lékaři na ni sice nepředepisují nemocenskou, ale léčbu ano.

Pražské Centrum léčby závislosti na tabáku sídlí v jedné budově s Centrem preventivní kardiologie. To není náhoda. "Léčba v centru je komplexní a může být i vysoce účinná," zdůrazňuje primář Petr Sucharda. Ví, co říká. Kuřáci dostávají třikrát častěji cévní mozkovou příhodu. Kouření se výrazně podepisuje i na jejich cévách a srdci.

Stanoví míru závislosti

Do Centra léčby závislosti na tabáku může přijít kuřák s doporučením ošetřujícího lékaře i bez něj. Každému kuřákovi tam stanoví závislost na nikotinu.

Základní vyšetření zahrnuje:
měření krevního tlaku
tělesného tuku
plicní funkce
rodinnou anamnézu
psychodiagnostické testy
vyšetření oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu a stanovení procenta červených krvinek obsazených oxidem uhelnatým namísto kyslíkem

Lékař pak může stanovit léky, které kuřákovi pomohou potlačit abstinenční příznaky vyvolané nedostatkem nikotinu.

Při druhé návštěvě už byste měli vědět, jestli chcete přestat kouřit. A pak odsouhlasit plán léčby. Lékaři se vás budou snažit inspirovat k tomu, abyste měli připravené náhradní řešení, jak prožít kuřácké situace bez cigarety a jak změnit denní návyky.

Léky jen pomohou

Při kontrolních návštěvách vyšetří lékaři klientovi krev, změří mu oxid uhelnatý ve vydechovaném vzduchu a dělají další vyšetření. Ptají se i na abstinenční příznaky. Jestli je klient nervózní, podrážděný, nedokáže odpočívat, má větší chuť k jídlu a velkou chuť na cigaretu.

Jak těžké je přestat kouřit, to ví nejlépe člověk, který to zažil. Léky mu mohou pomoci, ale to hlavní je na něm. Jak dokáže změnit svůj životní styl a naučené chování.

"Přestat kouřit se vyplatí v každém věku," zdůrazňuje doktorka Králíková. "Nejdůležitější je motiv a pevné rozhodnutí. Ale také výdrž. Ty se nedají žádným lékem nahradit."

Jak se zlepšuje zdraví

Přestat kouřit se vyplatí v každém věku. Proč? Po 20 minutách se snižuje krevní tlak a tepová frekvence. Po 12 hodinách klesá hladina oxidu uhelnatého v krvi. Po 2 dnech se zmenšuje riziko srdečního infarktu, zlepšuje se chuť a čich.

Po 2 týdnech se zlepšují dechové a srdeční funkce. Po 1 roce je riziko srdečního infarktu asi poloviční ve srovnání s kuřákem. Po 5 letech je nebezpečí mozkové mrtvice téměř takové jako u nekuřáka.

Po 10 letech bývá hrozba rakoviny plic poloviční ve srovnání s kuřákem. Po 15 letech se riziko srdečního infarktu podobá riziku nekuřáka.

Proč přestat 

Každý druhý kuřák zemře na následky kouření. To je příčinou řady vážných chronických nemocí a ze spousty lidí udělá invalidy. Následky kouření se projevují na všech orgánech těla: srdeční infarkt, rakovina plic a dalších orgánů, chronická plicní nemoc, mozková mrtvice atd.

Tabákový kouř obsahuje na 5000 chemických látek, víc než 60 z nich způsobuje rakovinu, jiné jsou toxické, vyvolávají alergie a dráždí sliznice.

Reklama

Související témata:

Související články

Začít kouřit je snadné, odvyknout těžké

O prázdninách tráví rodiče s dětmi více času. Mohou ho využít k tomu, aby se o nich více dozvěděli. Některá zjištění je ale mnohdy zaskočí. Zjistí třeba,...

Náruživé kuřáky ohrožuje revma

Cigarety u lidí inklinujících k revmatické artritidě představují jeden z nejrizikovějších faktorů. K takovému závěru dospěl britský vědec Alan Silman. Jeho...

Výběr článků

Načítám