Jasné a především ostré vidění nám zajišťuje žlutá skvrna, tzv. macula lutea, která je umístěna ve středu sítnice oka. Svou rozlohou zabírá sice jen 10 % sítnice, ale je v ní uloženo velké množství zrakových buněk. To nám umožňuje vidět detaily, např. slova v knize, sledovat obraz v televizi či tváře lidí. Žlutá skvrna funguje tak, že viděný obraz, který prochází očními optickými medii, rohovkou, čočkou, sklivcem, se soustřeďuje právě v ní. Zde je také sítnicovými buňkami, tyčinkami a čípky zpracován a odeslán do mozku.

Za své žluté zbarvení vděčí macula lutea zejména pigmentům luteinu a zeaxantinu. Jejich funkce je pro naše oči velmi důležitá, protože nás pomáhají chránit před škodlivými paprsky, které obsahuje sluneční světlo.

I oči potřebují správnou výživu

"Odborníci, kteří se zabývají výživou, se shodli na tom, že optimální výživu představuje i z hlediska prevence tohoto onemocnění dostatek zeleniny. Máme si ji dopřát ke každému jídlu. Pro žlutou skvrnu nezbytné antioxidanty, lutein, zeaxantin, karotenoidy najdeme v mnoha druzích, například v kukuřici, kadeřavé kapustě, špenátu, zeleném salátu, v petrželi, fazolích, ale třeba také ve vajíčkách. S přibývajícím věkem a mnohdy také s nevhodným stravováním se obsah těchto pigmentů v očích snižuje, a to se podílí na vzniku a rozvoji onemocnění," uvádí doc. MUDr. Tomáš Sosna, CSc., z očního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Příznaky mohou být různé

První obtíže, které se objeví, často nepřičítáme nějakému onemocnění. Máme jenom pocit, že na práci či čtení potřebujeme více světla, pak se objevují potíže při čtení a máme rozostřený střed zorného pole. Poté nejčastěji zjišťujeme rovné linky mohou vypadat křivě nebo zprohýbaně, v zorném poli se objevují stíny, prázdná nebo tmavá místa, slova na papíře se zdají být pokřivená a pacienti mají potíže s rozeznáváním písmen i tváří a ani dioptrické brýle situaci nevyřeší.

"Každý člověk, kterému je již více než čtyřicet let, by měl navštívit očního lékaře a nechat si také vyšetřit oční pozadí. Je to důležité především tehdy, kdy se v rodině toto onemocnění již vyskytlo. Pokud odborník zjistí počínající onemocnění, pak doporučí užívání vhodného přípravku. Četnost dalších kontrol pak doporučí oční lékař," říká docent Sosna.

Rizikové faktory

Na vzniku onemocnění se podílí mnoho faktorů a je kombinací vlivu zevního a vnitřního prostředí organismu.

* Věk - s přibývajícím věkem se riziko výskytu onemocnění výrazně zvyšuje. Okolo padesátky je odhadováno na 2 procenta. Do 75 let se zvyšuje až na 30 procent.

* Dědičnost - pokud bylo u někoho z rodiny zjištěno, pak jsme i my vystaveni většímu riziku.

* Pohlaví - riziko je větší u žen než u mužů. Důvodem může být změna hladin hormonů po menopauze.

* Stravování - nedostatečná konzumace antioxidantů, vyšší konzumace alkoholických nápojů a nasycených tuků i potravin s vysokým obsahem cholesterolu způsobují uvolnění volných radikálů, které mohou poškodit žlutou skvrnu.

* Onemocnění srdce a cév - také poruchy krevního oběhu, které způsobuje vysoký tlak, nebo jiná onemocnění srdce mohou ovlivnit průtok krve v očích a vést k VPMD.

* Kouření - výrazně zvyšuje riziko onemocnění.

* Obezita - je možné, že karotenoidy rozpustné v tucích se do oka nedostávají v dostatečném množství, protože metabolismus tuků je pozměněn.

* Slunění - pokud nepoužíváme sluneční brýle s UV filtrem a vystavujeme tak oko přímému slunečnímu svitu, zvyšujeme i riziko VPMD.

Jak odhalit onemocnění

První příznaky onemocnění nám může odhalit Amslerova mřížka. Měli bychom ji pozorovat v dobře osvětlené místnosti, ve vzdálenosti 30 až 40 cm od očí. Jestliže nosíme brýle na čtení, pak se na mřížku díváme jimi. Jedno oko si zakryjeme rukou a druhým zaostříme na bod, který je ve středu mřížky. Pozorně sledujeme, zda uvnitř mřížky nevidíme nějaké nepravidelnosti - deformace, vlnité čáry, změnu velikosti čtverců či jejich chybění.

Pak vyzkoušíme druhé oko. Při zjištění deformací či přerušení čar bychom s vyšetřením očí zcela jistě neměli otálet.