"Schopnost člověka bránit se proti chorobám není závislá jen na jeho imunitním systému. Podstatný je také fyziologický stav organismu. Ten, kdo je zdravý, odpočatý a v dobré kondici, má proto při epidemiích větší šanci, že nákaze odolá. Naopak malé děti, starší či nemocní lidé, ale také silní kuřáci nebo alkoholici onemocní s větší pravděpodobností," uvádí MUDr. Petr Čáp, Ph. D. z Centra alergologie a imunologie Nemocnice Na Homolce.

Pozor na prochladnutí

Obranyschopnost organismu může dočasně oslabit nejen infekce, ale také vyčerpání nebo prochladnutí. Tím se zpomalí metabolismus a další děje v těle, a to zase oslabí přirozené obranné mechanismy. Chladné období přináší také lepší podmínky pro šíření virů a výskyt virových onemocnění dýchacích cest. Tomu nejvíce přejí teploty kolem nuly, a proto bychom se měli snažit pokud možno nákaze vyhnout. Je třeba se zamyslet nad tím, zda je v období viróz vhodné chodit do kina, divadla a na podobné akce, kde se sejde hodně lidí.

Právě zde je největší možnost šíření nákazy, protože je klidně navštíví i ten, kdo s virózou právě bojuje. Někdy se také vyplatí omezit cestování hromadnými dopravními prostředky. Velké obavy máme každý rok z chřipkové epidemie, letos se k nim přidává také strach z ptačí chřipky. Lidé se proto zajímají o možnosti, jak posílit svoji imunitu, aby během případné epidemie nemocem odolali.

Preventivní opatření

Jestliže chceme zůstat zdraví, pak bychom měli změnit svůj životní styl. Začneme u jídelníčku. Prospěje nám, když budeme dávat přednost lehké stravě. Zapomínat bychom neměli ani na dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a otužování.

Při výběru oblečení je třeba vzít v úvahu i aktuální počasí. Nejsnáze totiž nastydneme, když jsme nevhodně oblečeni. Na to by se měli zaměřit hlavně rodiče dětí. Hlídat je třeba nejen ty malé, ale pozor musíme dávat i na teenagery. Dospívající preferují vždy módu před oblečením, které bere v úvahu venkovní teplotu.

Proti infekcím, na něž existuje očkování, se dá navodit specifická imunita právě vakcinací. Očkovací látka proti ptačí chřipce zatím není běžně dostupná, vakcinace proti chřipce však může také podpořit i tzv. nespecifickou (obecnou) imunitu, aby se s případnou neznámou respirační infekcí dokázala lépe vypořádat.

Očkování se ale nemá aplikovat lidem postiženým autoimunitními chorobami nebo těm, u nichž by vakcína mohla vyvolat alergickou reakci. Nesmějí se také dávat pacientům, kteří trpí významnou imunodeficiencí, při níž nejsou schopni vytvářet protilátky.

Někdy jde o poruchu imunity

Současná medicína má k dispozici řadu stimulačních prostředků - imunomodulancií. Než je ale použije, musí lékař vyšetřit stav imunitního systému pacienta. Ten obvykle přichází kvůli častým, opakovaným respiračním onemocněním.

"Při podezření na poruchu imunitního systému musíme nemocného nejprve laboratorně vyšetřit a zjistit, o co se v jeho případě vlastně jedná. Pokud se prokáže porucha obranyschopnosti, předepíše lékař pacientovi speciální léky - imunomodulancia. Od listopadu mu totiž hrozí častější choroby z nachlazení a je žádoucí, aby problémy s imunitou byly v tomto období už vyřešeny. Imunomodulátory ale nemá smysl podávat zdravým lidem.

Jestliže se lékaři laboratorním vyšetřením ničeho nedopátrají, a člověk je přesto často nemocný, mohou zkusit léčbu bakteriální vakcínou. To jsou tablety, které se užívají podle přesně stanoveného časového plánu," vysvětluje dr. Čáp.

Jak se bránit infekci

Schopnost člověka bránit se proti nejrůznějším chorobám není závislá jen na imunitním systému. Podstatný je také fyziologický stav organismu. Člověk, který je zdravý, odpočatý a v dobré kondici, má při epidemiích větší šanci, že nákaze odolá.

Naopak malé děti, starší nebo nemocní lidé, ale také silní kuřáci či alkoholici onemocní s větší pravděpodobností. Naše obranyschopnost může být oslabena také dočasně infekcí, vyčerpáním, prochladnütím, nedostatkem pohybu na čerstvém vzduchu, nesprávným stravováním a psychickým stresem.