Opět nám zachutnala nezdravá strava

"Ozdravování českého jídelníčku se dokonce i zhoršuje," řekl profesor Rudolf Poledne, předseda Fóra zdravé výživy a ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

"Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků se mění zpět ve prospěch tuků živočišných, spotřeba zeleniny a ovoce roste pomalu, konzumujeme málo ryb," vyčetl profesor. V důsledku toho úmrtnost na nemoci oběhové soustavy stoupá a je proti Evropské unii, v přepočtu na počet obyvatel, téměř dvojnásobná.

Jestliže v roce 1988 průměrný krevní tlak u dospělých obyvatel ČR byl 132 na 83 rtuťového sloupce (ideální 120 na 80 ), v roce 1992 poklesl na 121/84. "O pět let později už byl 128 na 81 a podle posledních výzkumů je nyní 128,6 na 81,4," říká profesor Poledne.

Podobně je tomu i s cholesterolem, tedy dalším rizikovým faktorem onemocnění srdce a cév. V roce 1989 byla jeho průměrná hladina u mužů 6,2 milimolu na litr krve, v roce 1997 5,5 a nyní je 5,6. Ideální by bylo, kdyby byla 5,0 mm/l krve.

Nijak růžově, ba dokonce špatně na tom jsme v tzv. body mass indexu, který ukazuje, jak jsme tlustí. V roce 1988 byl například u mužů i u žen tento index 27,7 a podle nejnovějších výzkumů je u mužů 28,1 a u žen 27,8. Jsme čtvrtí nejtlustší v Evropě. Před námi jsou pouze Jugoslávci, Řekové a Rumuni. Jestliže před 15 lety byla v populaci jedna čtvrtina obézních nebo lidí s nadváhou, nyní obezita a nadváha je u poloviny populace.

"Je to varující signál, který se nám může do budoucna vymstít ve vyšší nemocnosti," varoval profesor Poledne. Příčina je nejen v nesprávných stravovacích návycích, ale i v nízké fyzické aktivitě.

Opět stoupá spotřeba živočišných tuků na úkor rostlinných, stále jíme málo ryb, roste spotřeba piva a alkoholu a u mládeže sladkých limonád. Docent Richard Češka ze III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který je zároveň šéfem Centra preventivní kardiologie, soudí, že v mnohém kopírujeme západní společnost. "Mladí lidé tloustnou, jedí hamburgery, hranolky s kečupem, necvičí, sedí u počítačů a uzobávají buráky, keksy, brambůrky, pijí colu."

Za posledních deset let se počet obézních dětí v ČR zdvojnásobil na 16 procent dětské populace. Varující je, že 68 procent veškeré dětské populace má nadváhu. V důsledku toho jim stoupá cholesterol v krvi. Ukázal to i celorepublikový průzkum u dětí ve věku 10 až 14 let.

"Děti z rodin, kde se nesportuje, kde se všichni přejídají a kde jsou děti odkázány na stravování ve školní jídelně či rychlém občerstvení typu fast food, mají zřetelně vyšší cholesterol jen z výživových příčin," uvedl profesor Josef Hyánek, primář oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Nemocnice Na Homolce v Praze.

Velmi vysokou koncentraci cholesterolu v krvi (u dětí vyšší než 4,3 mmol/litr krve) mělo skoro 18 % dětí. Ukázalo se, že 7 % dětí mělo například uzeniny sedmkrát týdně. Vůbec nesportovalo 10 % dětí.

Dospělí ale dávají svým dětem špatný příklad nejen v tom, že mnozí sami nezdravě jedí a vedou k tomu své děti, ale že sami nesportují a nedělají nic pro své zdraví. Výzkum Světové zdravotnické organizace na území ČR například ukázal, že třetina lidí ve věku 25 až 65 let denně stráví sezením osm hodin a víc. Náročnější pohybové aktivitě se nevěnuje vůbec 38 % mužů a 58 % žen.

"Nedostatek pohybu se podílí nejen na nemocích srdce a cév, ale i na rakovině tlustého střeva a konečníku a přispívá k poruchám pohybového aparátu," soudí Jaroslav Volf, ředitel Státního zdravotního ústavu v Praze. Nejčastějšími důsledky je pak vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, což jsou časované bomby pro infarkty, mozkové mrtvice atd. A na nemoci srdce a cév u nás umírá ročně zhruba 55 000 lidí, to je zdaleka nejvíc ze všech úmrtí.

Odborníci se shodují, že sami pro sebe můžeme udělat hodně: jíst zdravě, tedy hlavně ovoce, zeleninu a celozrnné pečivo, libové bílé maso a ryby a denně sportovat alespoň třicet minut. Stačí půlhodinová svižná procházka.