Výsledky ukázaly, že myši s pozměněným genem produkujícím hojnost proteinu žily v případě samců o třicet procent déle a v případě samiček o dvacet procent déle. Nedostatek proteinu vyvolaný porušením genu se naopak projevil známkami předčasného stárnutí jako řídnutí kostí, neplodnost a kornatění tepen. Myšky většinou umřely předčasně ve dvouměsíčním věku.

Vědci se nyní soustřeďují na odstranění vedlejších škodlivých příznaků spojených s podporu genu, který protein nechává produkovat. Mezi nimi je menší plodnost a také sklon k cukrovce. Podobnost genu klotho u myší a lidí však dává podle vědců do budoucna naději, že lze nalézt lék na nemoci jako je rakovina nebo Alzheimerova choroba.

Ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Pačes před dvěma lety, když objev vešel ve známost, novinářům řekl, že účinně ovlivňovat délku života lze nyní jedině správnou životosprávou. Upozornil, že gen nesmrtelnosti neexistuje. "Jeden gen nesmrtelnosti nebo gen zpomaleného stárnutí neexistuje," řekl Pačes. Podle něho je stárnutí proces souhry mnoha genů.