Při výzkumu se zjistilo, že degenerativní protein označovaný jako tau působí na mozkové buňky jako jed a že zablokování jeho produkce může postiženým neuronům umožnit, aby se zotavily. Působilo to i u myší, u nichž byla uměle navozena demence: k překvapení vědců se jim velmi rychle obnovila paměť.

Výsledky výzkumu ještě zdaleka nejsou použitelné pro lidi. Prozatím nejsou k dispozici léky, které by blokovaly produkci proteinu tau. Většina nejnovějších výzkumů ohledně léčby Alzheimerovy choroby se soustředila na jiný protein, který se nazývá beta-amyloid. Neurologové z Minnesotské univerzity chtějí rovněž nalézt způsob, jak zaútočit na tohoto druhého viníka Alzheimerovy choroby.

Podle Karen Asheové, která vede tým minnesotských neurologů, je třeba zamezit působení obou proteinů. "Zjistili jsme, že jsou neurony, které jsou postiženy Alzheimerovou chorobou, avšak nejsou mrtvé," dodala Asheová.

Podle vědeckého ředitele Alzheimerova sdružení Williama Thiese je výzkum minnesotských neurologů významný, protože potvrzuje potřebu zaměřit se na postižené neurony v naději, že se podaří napravit alespoň část škod způsobených demencí. Dnes užívané léky prý řeší pouze symptomy Alzheimerovy choroby. "Pokud dokážete zachránit některé z těchto nemocných buněk, skutečně tím vznikne možnost návratu některých funkcí, což by mělo obrovskou hodnotu," řekl Thies.

Nikdo přesně neví, co způsobuje Alzheimerovu chorobu, plíživou degeneraci mozku, kterou podle odhadů na celém světě trpí 17 až 25 milionů lidí. V České republice se počet lidí trpících touto chorobou odhaduje na 50 až 70 tisíc. Odhaduje se, že počet nemocných v roce 2030 ve světě stoupne na 34 milionů. Souvisí to se stárnutím světové populace.