"Výsledky ukázaly, že dotázaní, kteří obaly sledují, vyhledávají u potravinářských výrobců nejčastěji údaje o datu spotřeby (97 procent). Zatímco ženy zajímalo spíše složení výrobku (51), muži zjišťovali nejčastěji údaje o výrobci či dovozci (44)," řekl docent Jiří Ruprich z vědeckého výboru pro potraviny.

Značení výrobku přitom přesně definuje zákon. Údaje na obalech potraviny musí být pro spotřebitele srozumitelné, na viditelném místě, snadno čitelné a nezakryté. K povinně uváděným údajům patří kromě názvu a sídla výrobce či dovozce údaj o datu použitelnosti a složení.

"Jsou však i údaje, které se na obalech objevit nesmí, aby nebyl spotřebitel uváděn v omyl," říká inženýrka Daniela Winklerová ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Na obalu pro spotřebitele nesmí být například údaj, že potravina je dietní nebo dietetická, vhodná k prevenci, zmírnění nebo léčení zdravotní poruchy. Dalším nepřijatelným výrokem je, že charakter nebo původ potraviny je "domácí", "čerstvý", "živý", "čistý", "pravý", "racionální" nebo "přírodní".

Výživářka Věra Králová soudí, že pokud chce člověk redukovat svoji hmotnost a chce-li žít zdravě, měl by cíleně sledovat nejen celkové množství, ale také složení tuků v nakupovaných potravinách. "Ty jsou totiž oproti bílkovinám a sacharidům nositeli největšího množství energie".

Hlasujte v anketě pod článkem:
Kontrolujete údaje na potravinách?