V průběhu života se s tímto onemocněním potýká skoro pětina populace. U nás je každý rok nově diagnostikováno kolem pěti tisíc nemocných. Dá se předpokládat, že dalších 50 procent lidí lékaře nevyhledá nebo se jejich diagnóza stanoví chybně. Obvykle se potíže svedou na nějaké tělesné onemocnění.

Ženy trpí depresí dvakrát až třikrát častěji než muži. Propukne u nich nejčastěji v těhotenství, šestinedělí či v přechodu. O tom, že jde skutečně o velmi závažný stav, nás přesvědčí i údaj, že tito pacienti mají třicetkrát vyšší riziko sebevraždy než zdraví lidé.

Příčiny deprese

Za depresivní poruchu označujeme psychickou nemoc, která se v nejtěžší formě projevuje smutnou a sklíčenou náladou způsobující nemocnému duševní trýzeň a bolest. Výrazně se liší od smutku všedního dne.

"Příčiny jejího vzniku můžeme rozdělit do dvou skupin. Jedna, takzvaná primární deprese je spojena s nedostatečným množstvím specifických látek - neuropřenašečů v mozku. Jimi si nervové buňky předávají informace. Potíže pak může, ale nemusí vyprovokovat psychická zátěž, na niž jsou někteří vrozeně zvýšeně citliví," řekl Martin Anders z Psychistrické kliniky VFN Praha.

"Druhá skupina - sekundární deprese - je vyvolána poškozením nebo onemocněním mozku, tělesnou chorobou, užíváním léků či drog. Je důležité také vědět, že se deprese často vyskytuje právě u nemocných. Jejich diagnózy jsou různé, např. infarkt, vysoký tlak, mozková příhoda, cukrovka, nádorová onemocnění, revmatismus. Může výrazně zhoršovat jejich průběh, například při onemocnění srdce a cév má deprese stejný negativní vliv na zdraví jako kouření. A dnes již také zcela jistě víme, že zvyšuje úmrtnost na tyto choroby," dodal Ander.

Důležitá je včasná diagnóza

Důležité je přijít k lékaři včas. Neodkládat stále návštěvu odborníka a doufat, že deprese sama odejde. "U mírných forem stačí psychoterapie, u těch závažnějších je třeba užívat léky. Někdy se uplatní i fototerapie - léčba jasným světlem - a k dispozici jsou i další možnosti léčení. Také léků odstraňujících potíže je dnes široká paleta. Některé může pro jejich spolehlivou účinnost, bezpečnost a dobrou snášenlivost předepisovat i praktický lékař."

"Moderní léky mají dobrou účinnost, rychlejší nástup účinku, ale zpočátku jejich užívání někdy provází zvýšení nervozity, bolesti hlavy, průjem, pocity na zvracení. O těchto potížích má lékař pacienta informovat, protože pokud se vyskytnou, lze upravit dávkování tak, aby vedlejší účinky byly minimální, nebo předepsat jiný lék"

"Aby ale léčba měla opravdu smysl, je třeba počítat s tím, že nebude trvat dny, ale měsíce. Od doby, kdy se pacient začne cítit lépe, je třeba užívat tablety ještě asi 6 až 9 měsíců," vysvětlil doktor Anders.

Výsledek terapie hodně záleží mimo jiné také na tom, jak pacient respektuje rady lékaře. Sám nemocný ji může velmi ovlivnit. Je závislá na tom, zda chodí pravidelně na kontroly, zda dodržuje doporučená režimová opatření a správné dávkování léku. K obnovení sebedůvěry mu pomůže stanovení malých dosažitelných cílů. Cvičení a pohyb zlepší náladu a samozřejmě potřebuje také podporu okolí, hlavně rodiny.

Nebojme se psychiatra

Když nás potrefí nějaké duševní onemocnění, mnoho lidí se do poslední chvíle brání navštívit psychiatra. Zcela oprávněně se obávají toho, že by už nemuseli obstát v práci, že by je jejich spolupracovníci přestali akceptovat a že by to ve své podstatě mohl být i důvod k výpovědi. I když se tento nepřátelský postoj přece jenom mění, je stále hodně těch, kteří si o všech duševně nemocných myslí, že by měli být izolováni od normálních lidí.

Někdy je lepší zařídit si to tak, aby se o léčbě nikdo nedozvěděl. U deprese je to jednodušší, může ji totiž léčit i praktický lékař. Od 1. července mohou předepisovat další moderní antidepresiva. Jestliže dáme přednost psychiatrovi, pak nepotřebujeme žádné doporučení. Pokud si to nebudeme přát, nesmí lékař o naší diagnóze poskytovat žádné informace, a to ani příbuzným. A když je třeba napsat nemocnému neschopenku, udělá to na jeho doporučení praktický lékař.