Doktor Paul Devroey dnes v rozhlasové stanici RTBF řekl, že kmenové buňky krvetvorby v pupečníkové krvi a posléze také kostní dřeň takového dítěte lze použít na léčení staršího sourozence postiženého nevyléčitelnou genetickou chorobou. Rodiče, kteří se k této metodě uchylují, nemohou potomkovi jinak pomoci. Dojde tedy k početí ve zkumavce a lékaři už na embryu zkoumají, zda vyvine kmenové buňky potřebné k záchraně bratra nebo sestry.

Nemocnice otálela s oznámením této novinky, protože si je vědoma etických dopadů a okolností. Devroey tvrdí, že byly vybrány manželské páry, u kterých nehrozí, že nebudou takto zplozené dítě milovat, že je budou považovat pouze za zásobárnu kmenových buněk pro jiného potomka. Je třeba také zabránit tomu, aby "dítě-lék" netrpělo v případě úmrtí léčeného sourozence psychickými poruchami, zejména pocitem viny.

První byl Jason

Většina z 61 párů, které se na bruselskou nemocnici obrátily, pochází z jižní Evropy, kde jsou genetické nemoci tohoto typu častější. Oplodněny byly zatím čtyři ženy, takže dvě děti se ještě narodí. Procedura stojí podle rozhlasu 6000 eur (asi 180 000 korun) a není nikterak v rozporu s belgickým právem.

Belgie ale není fakticky první evropskou zemí, kde se "dítě- lék" narodilo. O skutečně prvním případu narození "dítěte-léku" na evropském kontinentu psal již před dvěma lety britský tisk.

V červnu 2003 přišel v anglickém Sheffieldu na svět novorozenec Jason, jehož posláním bylo posloužit jako léčebný prostředek k záchraně života staršího bratra trpícího velmi vzácnou podobou chudokrevnosti zvanou Diamond Blackfand. Evropský primát však Británii nelze připsat, protože Jason byl počat ve Spojených státech, a to metodou in vitro (ve zkumavce) a po předtransplantační diagnóze (DPI), která je v Británii zakázaná, upozornil londýnský Daily Mail.

Naproti tomu v belgickém případě "dětí-léků" proběhl celý proces od umělého oplodnění ve zkumavce až po porod skutečně na půdě Belgie.

Českým lékařům nečiní technologie fertilizace in vitro až po transplantaci pupečníkové krve žádné problémy, řekl ČTK Petr Kobylka, vedoucí oddělení zpracování krvetvorné tkáně a kryokonzervace pražského Ústavu hematologie a krevní transplantace. Jak dodal, česká medicína ale zatím před tuto výzvu postavena nebyla.