"Bez nadsázky se dá říct, že to je epidemie," řekl v pátek profesor Jiří Widimský, kardiolog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České společnosti pro hypertenzi.

Z 90 procent není příčina známa, ale určitý vliv má genetika, tedy je-li někdo v rodině hypertonik. Potomci mají bohužel větší riziko stejného onemocnění. V deseti procentech jde o takzvanou sekundární hypertenzi, kterou způsobuje selhání ledvin, nadledvin nebo zástava dechu při spaní.

"Vysoký krevní tlak nebolí a často jeho první manifestací může být mrtvice nebo infarkt," řekl profesor Widimský. Právě na cévní mozkovou příhodu umírá ročně nejvíc lidí, zhruba 17,5 tisíce, na infarkt pak 11,5 tisíc.

Krevní tlak by si měl člověk nechat změřit při kterékoli návštěvě jakéhokoli lékaře. Prevence je jednoduchá - redukce váhy, nekouřit, snížit množství soli, které během dne konzumujeme, nepít velké dávky alkoholu a více se pohybovat.

Třetina o nemoci neví

Docentka Renata Cífková z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze upozornila, že jedna třetina postižených o svém vysokém krevním tlaku vůbec neví a další třetina hypertoniků je léčena špatně. "Lékaři by měli trpělivě vyzkoušet léky, které pacientovi zaberou, nebo kombinovat léčiva," uvedla docentka.

Oba lékaři se shodují v tom, že alkohol v malé míře, tedy jedno pivo nebo dvě deci vína, denně prospívá i těm, co mají vyšší krevní tlak. U kávy je prokázáno, že krátkodobě vede ke zvýšení krevního tlaku, ale dlouhodobě nikoli. Česnek údajně nemá vliv na jeho snížení.

Při hypertenzi se musejí léky užívat trvale, i když dlouhodobě je tlak v normě. Pouze ve vzácných případech, kdy nemocný výrazně zhubl a změnil životosprávu, a tím se mu tlak upravil, je možné medikamenty vysadit.