Článek
Tento objev může mít pro postižené značný význam. Pokud se totiž choroba diagnostikuje včas, stoupají šance pacienta na to, že se pomocí současné léčby podstatně oddálí těžší a velmi těžká stadia choroby, kdy už člověk přestává být soběstačný.
Na test pochopitelně musí navazovat další vyšetření (paměti, mozku, případně i genetické testy). Ta lékařům umožní, aby získali představu, jestli se skutečně jedná o demenci typu Alzheimerovy choroby. Nemoc ničí v mozku oblasti, které kontrolují paměť, chování a komunikační schopnosti. Nakonec dokáže zlikvidovat celou osobnost.
Američtí vědci vyšli přitom z poznatku, kterého si všimla spousta lékařů: jedním z prvních signálů nástupu demence bývá snížení schopnosti rozeznávat vůně. Na druhou stranu nemusí být úplně vždycky jeho nutným předpokladem. Vědci vybrali desítku vůní a pachů: citrónu, jahody, ananasu, hřebíčku, lilie, mentolu, mýdla, kůže, kouře a přírodního plynu.
Přesnost výsledků
U lidí ohrožených rozvojem Alzheimerovy choroby zjistili minimální schopnost rozeznat tyto specifické vůně. Všichni tito lidé patřili do skupiny 150 osob s malým či středním poškozením poznávacích schopností (minimal to mild cognitive impairment - MCI). Někteří z nich však zůstali zdraví, u jiných se v plné šíři rozvinula demence, jak je to u MCI běžné.
Vědci ověřovali čichové schopnosti dobrovolníků po dobu pěti let, a to jednou za rok. Pacienti s MCI, u kterých se Alzheimerova choroba rozvinula, dosahovali v čichových testech mnohem horší výsledky než ti, kteří zůstali zdraví. Výsledky testů se ukázaly překvapivě přesné.
Profesor Tim Jacob z britské Cardiffské univerzity vítá čichové testy jako dobrý nápad, ale zároveň upozorňuje na různá úskalí, která mohou jejich objektivitu zkreslit. Například rýma nebo i doba, kdy k testu dochází. Třeba před jídlem je čich mnohem vyhraněnější a citlivější než po něm. Podle doktora Steva DeKoskyho, předsedy lékařského a vědeckého výboru mezinárodní společnosti pro Alzheimerovu chorobu, je nutné kombinovat čichové testy s dalšími diagnostickými metodami i proto, že mnoho starších lidí má problém s tím, aby různé vůně a pachy vůbec pojmenovali.
Mezi deset příznaků, kterými se choroba hlásí, patří: ztráta paměti, která jim brání v normální činnosti, časová a místní dezorientace, zhoršující se racionální úsudek, problémy s abstraktním myšlením a ukládání věcí na nesprávné místo. Objevují se změny v náladě, chování i v osobnosti či ztráta iniciativy.
