Případnou euforii přátel alkoholu by měl ovšem utlumit další závěr švédských vědců: nové buňky možná přispívají k rozvinutí závislosti na alkoholu. Myším, které dostávaly malé dávky alkoholu, skutečně v mozku narostly nové buňky. Zvířátka však prý začala dávat přednost alkoholu před vodou.

Růst po zklidnění

"Jsme přesvědčeni, že zvýšená produkce nových nervových buněk při umírněné spotřebě alkoholu může být významná pro rozvoj závislosti na alkoholu a jiných dlouhodobých účinků alkoholu na mozek," prohlásil vedoucí výzkumu profesor Stefan Brene. Současně ovšem Brene připustil, že tyto nové buňky mohou podpořit také učení a paměť.

Jedna teorie spatřuje příčinu tohoto účinku v tom, že pro růst buněk je příznivé zklidnění, které alkohol přináší. Pro mluvčí britské Kampaně za opravdové pivo Ale (souborný název pro svrchně kvašená piva britského stylu) příznivý účinek alkoholu na mozek není překvapením: "Je dobře známo, že umírněné užívání alkoholu je dobré pro vaše tělo, tak proč by nemohlo být dobré i pro vaši mysl."

Alkohol škodí hlavně mozkům dospívajících

Někteří odborníci ovšem varují, že z jediné studie vycházející z pokusů na zvířatech prozatím nelze vyvozovat příliš dalekosáhlé závěry.

Primář Psychiatrické léčebny v Bohnicích Karel Nešpor zdůrazňuje zejména negativní účinek alkoholu na mozek dospívajících. U adolescentů ve věku 15 až 16 let, kteří byli na alkoholu závislí, prý lékaři zjistili horší schopnost pamatovat si slova a geometrické obrazce. Poškození paměti v důsledku pití alkoholu v dospívání může podle Nešpora přetrvávat i později, když spotřeba alkoholu klesne.

Tento poznatek podpořila u studie vědců z Kalifornské univerzity v San Diegu. Američtí badatelé poukázali na to, že do šestnácti let věku dochází k rozvoji čelních mozkových laloků, což je oblast mozku zodpovědná za schopnost úsudku, plánování a řešení problémů. Narušení funkce mozku pitím během tohoto období prý může mít celoživotní následky.