Nejčastější nemoci cestovatelů jsou - žloutenka typu A i B a malárie. Každoročně zbytečně zabijí na čtyři milióny lidí a dalších sedm set miliónů se jimi infikuje.

"S očkováním proti žloutence A a B bychom proto měli počítat již při plánování cesty. Nemůžeme nikdy předvídat, co nás všechno může potkat. Platí to také s ohledem na nedávnou katastrofu v Asii. Žloutenku si nepřivezeme jen z rozvojových zemí, ale překvapivě i z oblíbených letovisek třeba v Egyptě, Itálii, Chorvatsku, Řecku či Španělsku," říká prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. z Centra pro očkování a cestovní medicínu FN v Hradci Králové.

Mnohdy však nemusíme cestovat daleko, žloutenku můžeme získat i v okolí bydliště a zdrojem nákazy se můžou stát třeba kola s ledem, salát nebo zmrzlina. Někdy zase jenom stačí nechat se zkrášlit piersingem či tetováním.

Léčba je komplikovaná, nákladná a nepříjemná. Pro aktivní lidi, kteří se rádi věnují různým sportovním aktivitám, představuje nákaza žloutenkou typu A i B skutečný problém. "Musejí se vyvarovat veškeré nadměrné fyzické zátěže, tedy i sportu, dodržovat přísnou dietu a na konzumaci alkoholu můžou zapomenout. Onemocněním žloutenkou typu B se mnohonásobně zvyšuje riziko vzniku cirhózy nebo rakoviny jater. Pacienti, kteří jednu z forem žloutenky prodělali, svorně uvádějí, že udělali chybu, když se nenechali očkovat. Jednorázová investice do očkování nám totiž zajistí celoživotní ochranu a umožní cestovat bez obav z nákazy," dodává profesor Beran.

Hepatitida typu A 

Onemocnění způsobuje virus, který napadá játra, způsobuje jejich zánět a zvětšení. Každým rokem postihne 10 miliónů lidí. Je nejčastějším infekčním onemocněním cestovatelů. Jeho průběh je mnohem závažnější u dospělých a častěji vyžaduje pobyt v nemocnici. Je to velmi nepříjemná nemoc, která může přejít do akutní formy. Ta bývá často smrtelná nebo vyžaduje transplantaci jater. V současné době není známa žádná účinná léčba. Přesto víc jak polovina turistů, kteří cestují do zemí s vysokým rizikem nákazy, není před tímto onemocněním odpovídajícím způsobem chráněna.

Dětem hrozí mnohonásobně vyšší riziko nákazy než dospělým. Je to hlavně proto, že se jim nedaří dodržovat pravidla hygieny. Také průběh onemocnění mívají mnohdy bez příznaků a žloutenku běžným kontaktem často nepozorovaně přenesou na dospělé. Vzhledem k pozvolnému rozvíjení příznaků, např. horečce, zežloutnutí, únavě, nevolnosti, tmavé moči apod., je většinou příliš pozdě na jejich izolaci.

Jak se nakazíme

Virus se může přenášet infikovaným jídlem, vodou nebo přímým kontaktem lidí. Často se objevuje v oblastech s nízkou hygienou, ale může se objevit i v luxusních hotelech.

  • Závadná může být voda z kohoutku, kostky ledu, plody moře, saláty, neoloupané ovoce, syrová a neoloupaná zelenina, nedovařené maso, nepasterizované mléko, zmrzlina. Vše musíme důkladně umýt, uvařit, oloupat nebo raději nekonzumovat.
  • Virus je značně odolný a může po dlouhou dobu přežívat i v mořské vodě.
  • Můžeme se nakazit i sexuálním kontaktem a infikovanou krevní transfuzí (např. po nehodě), tato možnost je však velmi řídká.

Žloutenka typu B 

Její virus je stokrát nakažlivější než virus HIV. K nákaze stačí, aby se do těla dostalo zcela nepatrné množství (0,00004 ml) krve. Dokonce může být několik týdnů zaschlá. Onemocnění má pozvolný nástup a projevuje se zejména nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností, zvracením, bolestmi kloubů, vyrážkou, v některých případech i zežloutnutím. U části dospělých přechází do chronického stadia, u některých z nich později vyústí dokonce v cirhózu nebo rakovinu jater.

Přenos tělními tekutinami

  • Určité riziko představují lidé, kteří nežijí ve stálém partnerském vztahu. Mohou se totiž nakazit při nahodilém nechráněném pohlavním styku. Mnoho případů probíhá bez příznaků nebo s mírnými příznaky, které nemocný nepozoruje.
  • Infekci získáme i prostřednictvím kontaminované krve nebo krevních produktů a používáním kontaminovaných injekčních stříkaček.
  • Riziko přináší i akupunktura, piercing a tetování.
  • Můžeme se nakazit i při používání hygienických potřeb nakažené osoby (zubní kartáček, holicí strojek) a při ošetření ve zdravotnických zařízeních v zemích, kde je nižší hygienický standard.
  • Během těhotenství může virus přenést nakažená matka na dítě.