"Po zimním období, po nějaké zátěži, po nemoci či v těhotenství je vhodné dodat organismu vitamíny a stopové prvky. Pro organismus je sice ideální přijímat tyto látky přirozenou cestou, ale jaro je právě takovým obdobím, kdy je vhodné mu pomoci vitamínovými či komplexními přípravky. Jejich užívání ale nemá být dlouhodobé, stačí jen období několika týdnů," uvádí profesor MUDr. Tomáš Zima, přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.

Jak se správně rozhodnout

Pokud se rozhodujeme, zda si máme vybrat multivitamínový preparát, nebo užívat jen jeden, pak neplatí žádné univerzální doporučení. "Jsou stavy, kdy je vhodné podávat pouze jednotlivé vitamíny, proto je třeba postupovat individuálně. Platí ale, že pro jejich celkové doplnění je spíše vhodnější multivitamínový přípravek.

Pokud ale multivitamíny podáváme dětem, měli bychom volit takové, které se pro ně doporučují, případně se poradit s dětským lékařem," říká profesor Zima.

Ačkoli je v přirozené formě musí člověk přijímat denně, používání vitamínových přípravků každý den se dlouhodobě nedoporučuje a není to ani vhodné. Mají sloužit pouze k doplnění a vyrovnání případných nedostatků v organismu. Je třeba si totiž uvědomit, že jejich nejvhodnějším zdrojem jsou přírodní produkty.

Brát s rozmyslem

U vitamínů rozpustných ve vodě (C, skupina B a další) nemůže nadbytek vzniknout, protože se z těla vylučují močí. Riziko hypervitaminózy (chorobný stav způsobený nadměrným přívodem některých vitamínů) je pouze u těch, které jsou rozpustné v tucích. To jsou A, D, E, K, a z nich se to týká pouze A a D.

"Vysoké dávky vitamínu A jsou rizikové pro těhotné ženy. Jeho celkový denní příjem by neměl překročit 10 000 IU. K této situaci může dojít špatnou a nadbytečnou konzumací přípravků, které ho obsahují. Předávkování se může projevit únavou, zvracením, suchostí kůže a dalšími nespecifickými příznaky. Odborná literatura také uvádí, že nás může ohrozit zvýšená konzumace jater ryb, tuleňů a také ledních medvědů - to byla první popsaná hypervitaminóza A. Tento problém však v naší zeměpisné šířce zrovna nehrozí.

Také vysoké dávky vitamínu D jsou toxické. Potíže mohou nastat pouze při zvýšeném příjmu potravou či vitamínových přípravků. Příznaky hypervitaminózy se nevyznačují ničím zvláštním. Jde o bolest hlavy, zvracení či psychózu. To je duševní onemocnění, kdy nemocný ztrácí kontakt se skutečností.

Vitamín E je i ve vysokých dávkách relativně dobře tolerován dospělými, a to v dávce 400-800 mg/den. Proto riziko hypervitaminózy nehrozí. Vitamín K je prakticky netoxický, a to i při dávkách 500x vyšších, než je běžný příjem," dodává prof. Zima.

Přirozený zdroj

Vhodnější a přirozený zdroj vitamínů najdeme hlavně v ovoci a zelenině, např. jedno kiwi pokryje denní potřebu vitamínu C. Jeden kg pomerančů obsahuje přibližně 500 mg vitamínu C, jahody 600 mg, paprika 1600 mg, rajčata 200 mg vitamínu C. Denní doporučená dávka platná v ČR je pro dospělého 75 mg. Je zcela zbytečné příliš zvyšovat jeho dávky, protože při příjmu větším než 200 mg denně stoupá jeho vylučování močí.

Nelze také jednoznačně určit, který z vitamínů je pro člověka nejdůležitější. Každý má svoji nezastupitelnou roli pro organismus. Pokud už je musíme užívat, jsou výhodnější ty, které se uvolňují do těla postupně. Nejlepší je ale jejich konzumace v přirozené formě. Je třeba myslet také na to, že špatným skladováním množství vitamínů v ovoci a zelenině ubývá.